Neplatnost rozvázání pracovního poměru a nároky z toho vyplývající

2.3.5.7 Neplatnost rozvázání pracovního poměru a nároky z toho vyplývající

JUDr. Josef Hochman

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Nebyla-li podána takováto žaloba, končí pracovní poměr, i když by jinak byl právní úkon pro některé nedostatky neplatný. Při podání žaloby není třeba prokazovat existenci naléhavého právního zájmu pro určení neplatnosti. Žádný jiný orgán nemůže tuto otázku řešit ani jako předběžnou.

Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo s ním neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, jsou nároky zaměstnance závislé na tom, zda má zaměstnanec nadále u zaměstnavatele zájem pracovat. Oznámení o tom, že chce zaměstnanec u zaměstnavatele dále pracovat, musí být provedeno písemně a bez zbytečného odkladu. Pokud toto oznámení učiní, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen mu poskytnout náhradu mzdy nebo platu ode dne oznámení do doby, než zaměstnavatel umožní zaměstnanci pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému rozvázání pracovního poměru. Požadavek zaměstnance, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, není splněn tím, že podal u soudu žalobu pouze na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Pokud však současně požaduje i náhradu mzdy nebo platu, je tím oznámení nahrazeno ode dne, kdy byla žaloba zaměstnavateli doručena, nikoliv ode dne, kdy došla soudu (R 36/1979). Učinil-li zaměstnanec oznámení vůči soudu, je účinné od okamžiku, kdy se o něm zaměstnavatel v průběhu soudního řízení dověděl. Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku.