6.6
Vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing. Antonín Daněk
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.
NahoruZúčtované příjmy
Zúčtovaným příjmem se pro účely stanovení vyměřovacího základu rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
NahoruVýjimky dané ze zákona
Vyměřovací základ zaměstnance se dle § 3 odst. 2 ZPVZP snižuje o:
- náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
- odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce) a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
- věrnostní přídavek horníků,
- plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
- jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
Odstupné
Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 ZP o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku. Protože se připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) ZP nebo dohodou z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo podle rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, přísluší podle § 271ca ZP při skončení pracovního poměru jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Tato náhrada není osvobozena od daně z příjmů. Protože se jedná o náhradu škody, nepodléhá podle § 3 odst. 2 písm. a) ZPVZP odvodu pojistného, resp. se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.
Zákonný důvod pro rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. e) ZP vychází ze situace, kdy zaměstnanec dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Návazně je pak v § 67 odst. 3 ZP stanoveno, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) nebo dohodou z téhož důvodu, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Jedná se o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, proto podle § 3 odst. 2 písm. b) ZPVZP odvodu pojistného nepodléhá.
NahoruPříjmy po skončení zaměstnání
Výše uvedeným způsobem se stanoví i vyměřovací základ zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 ZPVZP platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li se o příjmy podle § 3 odst. 1), nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2).
U dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila. Tento postup se dle uvedeného příkladu použije v případě, kdy dohoda výší dosaženého příjmu účast na zdravotním pojištění nezaložila.
Příklad:
Osoba (poživatel důchodu) bude vykonávat dohodu o provedení práce v lednu a v únoru. V obou…
