6.8.1
Plnění oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění
Ing. Antonín Daněk
Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost danou zákonem (viz Oznamovací povinnost zaměstnavatele ) na formulářích vydávaných zdravotní pojišťovnou, tyto formuláře jsou pro jednotlivé zdravotní pojišťovny obdobné.
Hromadné oznámení zaměstnavatele
Pro oznamování jednotlivých skutečností (změn) je používán formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele. Předávat tyto údaje lze výhradně elektronickou cestou.
Prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele oznamuje zaměstnavatel zejména nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a dále ze skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem oznamuje prostřednictvím kódů M a U počátek a ukončení mateřské nebo rodičovské dovolené.
NahoruKódy změn
Přihlášení se k platbě pojistného za zaměstnance, odhlášení se od platby pojistného za zaměstnance a další kódy (Poznámka: pod zkratkou "stát EU" rozumíme země Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska. Švýcarska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska):
Skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem:
Opravy:
Použití kódů
Hlášení pomocí kódů P, C, A, E, O, Q probíhá nezávisle na hlášeních o platbě pojistného státem s použitím kódů M a U.
Oznamovací povinnost pojištěnce
Podle § 10 odst. 5 ZVZP je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t) ZVZP.
Pojištěnec tak oznamuje a dokládá zdravotní pojišťovně "státní kategorii" například z titulu příjemce dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání nebo v případě osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice při splnění podmínek v § 7 odst. 1 písm. r) ZVZP.
Příklad – pracovní poměr a den nástupu do zaměstnání:
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. května, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 4. května.
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 ZP se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance v rámci osmidenní lhůty u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 5.
Poznámka: Trvá-li pracovní poměr a bude-li v jeho průběhu současně u téhož zaměstnavatele uzavřena na určitou dobu některá z dohod, nemá tato okolnost vliv na plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem – vznik dalšího zaměstnání zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje. Pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně.
Příklad – DPČ a den nástupu do zaměstnání:
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 3., kdy zaměstnanec začal pracovat dne 2. 3.
V případě tohoto pracovněprávního vztahu (jakož i u dohody o provedení práce) je při plnění oznamovací povinnosti zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP. Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec začal poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti vykonávat sjednanou práci. Dnem skončení zaměstnání je u těchto dohod den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Podmínkou pro přihlášení zaměstnance ke dni 2. 3. je výše příjmu v měsíci březnu alespoň 4 500 Kč, jinak by byla osoba jako zaměstnanec přihlášena k prvnímu dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude příjem činit alespoň 4 500 Kč.
Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle bodu 3 nebo bodu 5 § 5 písm. a) ZVZP.
Odhlášení v průběhu zaměstnání
Je-li osoba zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nastane situace, kdy v rozhodném období kalendářního měsíce:
-
poklesne příjem na dohodu o pracovní činnosti pod 4 500 Kč nebo
-
u dohody o provedení práce bude nižší než 12 000 Kč,
musí být tato osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Pokud zaměstnavatel takto nepostupuje, může způsobit problém i zaměstnanci – kdyby totiž došlo k takovému odhlášení až s časovým odstupem, může se pojištěnec ocitnout v situaci, kdy nebude mít v daném měsíci řešen svůj pojistný vztah. V takovém případě bude zpětně zaregistrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností dodatečné úhrady měsíčního pojistného ve výši 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy včetně nároku zdravotní pojišťovny na penále. Připomínáme, že veškeré pohledávky a závazky jsou ve zdravotním pojištění řešeny v rámci šestileté lhůty pro…
