6.6.1
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Ing. Antonín Daněk
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 4 a odst. 6 ZPVZP minimální mzda (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc).
Pojištěnci nemající stanoven minimální vyměřovací základ
Minimální vyměřovací základ není dle § 3 odst. 8 ZPVZP určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc osobou:
-
za kterou platí pojistné i stát;
-
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelkou průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením;
-
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
-
která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíční zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu;
-
která je pouze příjemcem odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce.
Vyměřovacím základem u tohoto zaměstnance je jeho skutečný příjem, případně může být vyměřovací základ zaměstnance i nulový.
Doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance
Pokud je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až 209 ZP, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
Příklad:
Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti (nebo také na dohodu o provedení práce) jako jediné zaměstnání má měsíční hrubý příjem 20 000 Kč.
-
Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2026 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (22 400 – 20 000) x 0,135 = 324 Kč.
-
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 22 400 = 3 024 Kč.
-
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (20 000 x 0,135) : 3 = 900 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 900 + 324 = 1 224 Kč.
-
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 3 024 – 1 224 = 1 800 Kč.
Snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část
Ustanovení § 3 odst. 9 ZPVZP taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:
-
zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),
-
zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci dle § 191 a násl. ZP (např. nemoc),
-
zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce
- osobou, za kterou platí pojistné stát,
- osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
- osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.
Příklad:
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek ukončil své jediné zaměstnání dne 27. ledna 2026 a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 20 880 Kč.
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu 2026, kdy tato poměrná část minima činí 19 509,67 Kč [(27 : 31) x 22 400].
Vzhledem k tomu, že výší zúčtovaného příjmu je takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu překročena, je vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc leden částka 20 880 Kč, dopočet do minima 22 400 Kč se v takových případech neprovádí.
Zásady platné v souvislosti s odvodem pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance
-
pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a odst. 6 ZPVZP) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance;
-
nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě příjmů z více zaměstnání provádí tento dopočet a doplatek tehdy, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen;
-
tento doplatek je sražen zaměstnanci z příjmu. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele;
-
doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel;
- …
