Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele - úvodní informace k celému procesu

7.7

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele – úvodní informace k celému procesu

Ing. Růžena Klímová

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) vstupuje v účinnost 1. ledna 2026. Jeho hlavním cílem je sjednotit veškeré údaje, které zaměstnavatelé dosud zasílali různým orgánům veřejné moci, do jednoho společného podání.

JMHZ se zavádí na základě tří právních předpisů:

• zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále též ZJMHZ nebo zákon o JMHZ),

• nařízení vlády č. 417/2025 Sb., k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele,

• zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Jednotné měsíční hlášení se bude odesílat do systému Ministerstva práce a sociálních věcí, které bude také jeho správcem. Technickou část systému zahrnující přijímání hlášení, formální a logické kontroly dat a jejich uložení do integrovaného informačního systému MPSV bude vykonávat Česká správa sociálního zabezpečení.

 NahoruZákladní pojmy

Hlášené údaje

Jaké konkrétní údaje budou prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele sdělovány, jsou uvedeny v nařízení vlády č. 417/2025 Sb. Tyto údaje budou následně automatizovaně sdíleny mezi uživatele údajů, kterými jsou:

• Ministerstvo práce a sociálních věcí,

• Česká správa sociálního zabezpečení,

• územní správa sociálního zabezpečení,

• Institut posuzování zdravotního stavu,

• Úřad práce České republiky,

• příslušný orgán Finanční správy České republiky,

• Ministerstvo financí,

• Český statistický úřad,

• Ministerstvo spravedlnosti (od 1. 1. 2027) a

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (od 1. 1. 2027)

(dále jako "uživatelé údajů").

Zaměstnavatel

Kdo je zaměstnavatelem podle zákona o JMHZ?

1. zaměstnavatel podle zákoníku práce,
2. zaměstnavatel podle zákona o nemocenském pojištění,
3. zaměstnavatel podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
4. zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
5. plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
6. zaměstnavatel podle zákona o zaměstnanosti.

Zaměstnanec

Kdo je zaměstnancem podle zákona o JMHZ?

1. zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění,
2. zaměstnanec podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
3. fyzická osoba, kterou zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zaměstnává nebo k níž je ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
4. poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
5. zaměstnanec podle zákoníku práce.

Zahraničním zaměstnancem se rozumí občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník, rodinný příslušník občana České republiky, cizinec, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizinec, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta.

Zaměstnání

Za zaměstnání se považuje:

1. pracovněprávní vztah podle zákoníku práce,
2. služební poměr podle zákona o státní službě,
3. služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě,
4. jiný právní vztah, s nímž je spojena povinnost zaměstnavatele sdělovat údaje některým orgánům veřejné moci způsobem, který stanoví zákon o JMHZ.

Je-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem více právních vztahů, považuje se za zaměstnání jednotlivě každý z nich.

Den nástupu do zaměstnání

Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje:

1. den nástupu do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění,
2. den nástupu k výkonu práce podle zákona o zaměstnanosti, nelze-li použít den podle písmene a),…