V návaznosti na zamítnutí návrhu zákona o změně
			 daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého hmotného práva a
			 dalších souvisejících změnách Senátem ČR dne 12. září 2013 předložila Vláda ČR
			 ke schválení téměř identický návrh zákonného opatření Senátu. Předpokládané
			 nabytí účinnosti zákonného opatření je 1. leden 2014. Vzhledem k nejasnostem
			 ohledně dalšího politického vývoje nelze v současné době odhadnout výsledek
			 legislativního procesu. Dle předpokladů však bylo dne 10. října 2013, tzn. do
			 termínu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, přijato zákonné opatření
			 Senátem ČR. Následně by toto zákonné opatření mělo být schváleno i novou
			 Poslaneckou sněmovnou na některém z jejích prvních zasedání tak, aby mohl zákon
			 nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.
     Zákonné opatření o změně daňových zákonů v souvislosti
			 s novým občanským zákoníkem mění celou řadu daňových a souvisejících zákonů a
			 obsahuje zejména terminologické změny související s rekodifikací soukromého
			 hmotného práva. Nicméně zároveň zavádí i některé věcné změny jednotlivých
			 předpisů. Např. zákon č. 458/2011 Sb. související se zřízením jednoho
			 inkasního místa byl schválen v roce 2011, ale většina ustanovení má být účinná
			 až od roku 2015. Nicméně v rámci návrhu zákona v souvislosti s rekodifikací
			 soukromého hmotného práva byla provedena i změna účinnosti, resp. zkopírování
			 některých ustanovení zákona č. 458/2011, která se tak mají aplikovat již od
			 roku 2014. Mění se tak účinnost řady ustanovení z oblasti daně z příjmů. Změny
			 předkládané v zákonném opatření jsou již částečnou přípravou také na budoucí
			 nový zákon o veřejných pojistných a správě daní z příjmů fyzických osob, který
			 by měl platit od roku 2015.
     Novela zákona o daních z příjmů obsažená v zákonném
			 opatření je především tzv. legislativně technickou novelou, která přenáší do
			 zákona o daních z příjmů pojmové změny vyplývající z nového občanského zákoníku
			 (NOZ) a zákona o obchodních korporacích (ZOK). Pro oblast zdanění příjmů
			 fyzických osob jsou důležité zejména dále uvedené změny.
 Nahoru1. Osvobození podílů na zisku
      Původní návrh novely schválený Poslaneckou sněmovnou
			 počítal se zavedením nového osvobození pro výplaty podílů na zisku a obdobných
			 příjmů pro příjemce fyzické i právnické osoby plynoucí od plátců, kteří jsou
			 daňovými rezidenty České republiky, jiného členského státu EU, Norska, Islandu
			 nebo Švýcarska. Toto osvobození však bylo v mezidobí vypuštěno a v zákonném
			 opatření již není obsaženo.
2. Prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje
			 cenných papírů z 6 měsíců na 3 roky
     Novela prodlužuje časový test pro osvobození příjmů z
			 prodeje cenných papírů vlastněných v objemu nižším než 5 % podílu na
			 společnosti déle než 24 měsíců z 6 měsíců na 3 roky. Časový test pro osvobození
			 příjmů z převodu obchodních podílů či jiných cenných papírů nadále zůstává 5
			 let. Dle přechodných ustanovení se bude nový test uplatňovat na cenné papíry
			 nabyté až po účinnosti zákona. Dle nového zákona o obchodních korporacích bude
			 možné, za stanovených podmínek, vydat kmenový list na podíl ve společnosti s
			 ručením omezeným, jako zvláštní druh cenného papíru. Novela zákona o daních z
			 příjmů však výslovně uvádí, že časový test pro osvobození příjmů z prodeje
			 kmenového listu činí 5 let.
     Pokud zaměstnavatel nabízí zaměstnanecké akciové či
			 opční plány, lze doporučit s ohledem na přechodné ustanovení zvážit případný
			 nákup cenných papírů ještě před koncem roku 2013 a následně správně vyhodnotit,
			 na které transakce bude možné stávající podmínky osvobození ještě uplatnit
			 např. zvolením vhodné metody alokace.
     Od daně z příjmů budou dále osvobozeny příjmy z prodeje
			 cenných papírů, kde nebude splněn časový test pro osvobození, pokud úhrn
			 hrubého příjmu (ne zisku) u jednoho poplatníka - fyzické osoby nepřesáhne ve
			 zdaňovacím období částku ve výši 100 000 Kč a cenné papíry nebyly součástí
			 obchodního majetku.
 Nahoru3. Nová definice příjmů ze závislé činnosti
      Návrh novely zákona o daních z příjmů nově definuje
			 příjmy ze závislé činnosti v
			 § 6 odst. 1 ZDP, a to tak,
			 že za příjmy ze závislé činnosti se považují:
- plnění v podobě - příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního,
						služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při
						výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, 
- funkčního požitku, 
 
- příjmy za práci - člena družstva, 
- společníka společnosti s ručením omezeným, 
- komanditisty komanditní společnosti, 
 
- odměny- člena orgánu právnické osoby, 
- orgánu právnické osoby, 
- likvidátora, 
 
- příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo
				  dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez
				  ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze
				  které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého tuto činnost
				  nevykonává.
     Pro praxi má nová definice pouze minimální dopad,
			 nicméně je třeba zdůraznit, že funkční požitky se již plně podřadily pod
			 definici příjmů ze závislé činnosti a nejsou vedeny samostatně jako druh příjmů
			 dle
			 § 6 ZDP. Zákonné opatření však již
			 neřeší úpravu zdanění související s novými instituty soukromého práva, např.
			 neřeší, zda správce svěřenského fondu či svěřenský fond je plátcem daně z
			 příjmů ve smyslu
			 § 38c ZDP, nebo zda odměna
			 správce svěřenského fondu je příjmem zdaňovaným dle
			 § 6 či
			 § 7 ZDP.
4. Změna uplatnění srážkové daně u příjmů ze závislé
			 činnosti
     Novela zákona o daních z příjmů zvýšuje limit uplatnění
			 srážkové daně (15 %) u příjmů ze závislé činnosti ze současných 5 000 Kč na
			 10 000 Kč. Vedle maximálního limitu zůstává další podmínkou, že
			 poplatník nepodepsal Prohlášení poplatníka, a novinkou je možnost
			 uplatnění srážkové daně pouze u příjmů plynoucích výhradně na základě dohody
			 o provedení práce. Tato změna bude mít významný dopad na nastavení mzdových
			 systémů stejně jako na uplatňování zálohové daně i u nízkých příjmů plynoucích
			 mimo dohodu o provedení práce. Pozitivem však bude, že se zjednoduší režim pro
			 dohodu o provedení práce, kdy příjmy podléhající srážkové dani nebudou podléhat
			 ani odvodu na veřejnoprávní pojištění.
     Novela zároveň zavádí možnost u daňového rezidenta
			 vypořádat svou roční daňovou povinnost podáním daňového přiznání i v případě
			 příjmu z dohod o provedení práce zdaněného srážkovou daní.
 Nahoru5. Osvobození bezúplatných příjmů
      Od 1. ledna 2014 by měl být zrušen zákon o dani
			 dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a do zákona o daních z
			 příjmů by měly být integrovány příjmy dnes podléhající dani dědické a darovací,
			 přičemž by měly být obecně zachovány stávající podmínky pro osvobození od daně
			 dědické i darovací. Obecně bude bezúplatný příjem podléhat zdanění jako tzv.
			 ostatní příjem (§ 10
			 ZDP). Ve smyslu této úpravy tak zákon o daních z příjmů bude v
			 § 4 osvobozovat celou řadu
			 bezúplatných příjmů (např. z nabytí dědictví, nabytí vlastnictví nemovité věci
			 v souvislosti s členstvím v právnické osobě/družstvu, příjem, který poplatník
			 prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení nebo
			 úhradu sociálních služeb) a neosvobozený bezúplatný příjem bude nově podléhat
			 dani z příjmů místo např. dani darovací.
     Nová ustanovení osvobozující vybraná bezúplatná plnění
			 mohou poskytovat určité možnosti pro daňové plánování u zaměstnavatele, a to i
			 s ohledem na zrušení zákazu darování (nově bezúplatného plnění) mezi
			 zaměstnancem a zaměstnavatelem v
			 § 3 odst. 4 písm.
			 a) ZDP.
6. Osvobození příjmů studentů z praktického
			 vyučování
     Do § 6 odst. 9 ZDP se…