S účinností od 1. 1. 2025 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:
-
ze životního minima jednotlivce, které je stanoveno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a činí 4 860 Kč,
-
z normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec s alespoň 70 000 obyvateli.
Zákonem č. 117/1995 Sb.,, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví normativní náklady na bydlení v § 26 odst. 1 písm. a) ZSSP pro obec s alespoň 70 000 obyvateli ve výši 14 680 Kč. Změny normativních nákladů pro rok 2025 jsou zveřejněny v nařízení vlády č. 465/2024 Sb.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí 1,5násobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 1,5 x (4 860 + 14 680) = 29 310 Kč. Nejvyšší výše třetiny činí: 9 770 Kč (29 3210 : 3 = 9 770 Kč).
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce, tedy (4 860 + 14 680) x 2/3 = 13 026,67 Kč. Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 13 026,67 Kč, tj. 3 256,67 Kč (dále jen "dílčí nezabavitelná částka").
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních a osvojených (adoptovaných). Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
K 1. 1. 2025 se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb. s tím, že se do nezabavitelné částky nezapočte nezabavitelná částka na manžela, partnera a registrovaného partnera (viz nařízení vlády č. 441/2024 Sb.).
Na manžela povinného nebo partnera nebo registrovaného partnera se však započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem, doloží-li dlužník plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi nebo registrovanému partnerovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod.
Základní částka, která nesmí být podle § 278 OSŘ sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (exekuce na mzdu z titulu běžného nebo dlužného výživného).
Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 OZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Zaměstnavatel není oprávněn zjišťovat, zda zaměstnanec dohodnuté nebo soudem stanovené výživné hradí. Je však povinen takové dítě započítat do nezabavitelné částky, pokud zaměstnanec předloží relevantní doklady, kterými jsou rodný list dítěte, a u dětí po ukončení povinné školní docházky též potvrzení o studiu (příprava na budoucí povolání) nebo doklad o tom, že je dítě z jiného důvodu nezaopatřené a vyživovací povinnost stále trvá.
Od roku 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas nebo dohodu o srážce ze mzdy se zaměstnancem sám uzavře. To platí i pro dohodu o úhradě výživného uzavřenou mezi rodiči.
Součet dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru v případě, kdy nezabavitelná částka není celé číslo. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.
Dále se od 1. 1. 2025 mění doba pro uplatnění nové nezabavitelné částky. Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé v prvním termínu výplaty mzdy následujícím po dni, od něhož se tyto částky zvyšují.
Nové parametry se použijí ve výši k 1. lednu kalendářního roku, do kterého spadne výplatní termín. Znamená to, že ve mzdě za prosinec 2025, kdy výplatní termín připadne do ledna roku 2026, se musí použít parametry platné od 1. 1. 2026. Spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, výše uvedený text se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.
Ač je to neuvěřitelné, je nutné ve mzdách za prosinec 2024, kdy výplatní termín připadne do ledna 2025, použít nové parametry pro stanovení nezabavitelné částky včetně změn, které se týkají nezapočtení/započtení nezabavitelné částky na manžela/registrovaného partnera/partnera.
Od 1. 1. 2025 totiž platí, že pokud dlužník prokáže zaměstnavateli, že on sám nebo jeho manžel/registrovaný partner/partner je poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčího důchodu, nezabavitelná částka se na tyto osoby uplatní. Problém je však v tom, že tuto skutečnost nemůže dlužník plátci prokázat zpětně. Nejdříve může tuto skutečnost prokázat v lednu 2025 - výplatní termín únor 2025. O nezabavitelnou částku na "oprávněného vyživovaného" tak dlužník za prosinec 2024 přichází. Důvodem je to, že novela nařízení vlády, která zásadně mění postup, odkdy se musí nezabavitelná částka poprvé uplatnit, byla publikována se značným zpožděním a zaměstnavatelé a dlužníci se o této skutečnosti dozvídají ex post. Je mnoho zaměstnavatelů, kteří mají stanoven výplatní termín na 3. kalendářní den v měsíci a mzdy musí uzavřít nejpozději první kalendářní den následujícího měsíce.
Změnou občanského soudního řádu v ustanovení § 299 OSŘ (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá nařízené exekuční srážky.
Příklad č. 1
Zaměstnanec na základě dohody s bývalou manželkou platí výživné na dvě děti z předchozího manželství. S novou přítelkyní, s níž žije ve společné domácnosti, se stará o její tři děti. V případě exekuční srážky bude činit výše nezabavitelné částky 13 026,67 + (2 x 3 256,67) = 19 541 Kč po zaokrouhlení na celou korunu nahoru.
Pokud bude zaměstnavatel dohodu o úhradě výživného akceptovat, započte se do nezabavitelné částky dílčí nezabavitelná částka na jeho dvě vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Je nutné rozlišovat, zda byla nařízena exekuce na mzdu z titulu výživného ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.
Pokud zaměstnavatel nedal předem souhlas s uzavřením dohody o výživném ani dohodu sám se zaměstnancem neuzavřel, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhrazuje-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.
POSTUP PŘI VÝPOČTU EXEKUČNÍCH SRÁŽEK A SRÁŽEK NA ZÁKLADĚ DOHODY
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán oprávněný vydávat daňové exekuce či soudní exekutor neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich. Tyto případy mohou nastat jen v případě souběžně probíhajících exekucí.
Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj., od 1. 1. 2025 se porovná s částkou 29 310 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 29 310 Kč, nebo je nižší než tato výše, sníží se zbytek čisté mzdy na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2025 29 310 : 3 = 9 770 Kč.
První třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí, druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi a třetí třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.
Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 29 310 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.
Výše uvedený postup platí, pokud má dlužník méně než čtyři exekuční srážky.
Od 1. 10. 2024 došlo k úpravě občanského soudního řádu doplněním odstavce 4 v ustanovení § 279 OSŘ. Dvě třetiny zbytku čisté mzdy se srážejí vždy,
- jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek, a
- usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno plátci mzdy.
Výše uvedený postup se neuplatní,
- doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod, a
- nedosahuje-li jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře…
