S účinností od 1. 1. 2016 dochází ke  zvýšení nezabavitelné částky,  která musí být povinnému vyplacena při provádění  exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena  z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. 
 Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:
  -  ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a  činí 3 410 Kč, 
-  z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a  stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel. 
Nařízením vlády č.  395/2015 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení  ze stávající částky    5 767 Kč na 5 858 Kč.  
 Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a   shora uvedených  nákladů na bydlení: 3  410 + 5 858 = 9 268 Kč. Nejvyšší výše třetin činí 3 089 Kč (výpočet: 9 268 – 1 = 9 267, 9 267  : 3 = 3 089 Kč). Nezabavitelná částka na osobu povinného  činí 2/3  z částky  9 268Kč , tj. 6 178,67 Kč. 
 Nezabavitelná částka  na každou osobu, které je  dlužník povinen poskytovat výživné, činí ¼   z částky 6 178,67 Kč, tj. 1 544,67 Kč (dále jen "dílčí nezabavitelná částka"). Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí   nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné.  Vyživovací povinnost upravuje § 910  zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených  do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě  v oblasti daní  a  jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění. 
  Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte.  Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na  žádného z těch, v jejichž prospěch byl  nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak  je tomu  v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem.  V takovém případě se nezabavitelná částka  na tyto vyživované osoby započte. 
 Od 1. 1. 2014 není  zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud   k nim  nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.  Srážky na základě dohody lze podle § 2045  NOZ uzavřít nejvýše do poloviny hrubé mzdy. Při provádění srážky na základě dohody se musí uplatnit postup dle OSŘ (viz § 148 odst. 2 ZP) a poté se ještě výše srážky porovná s polovinou hrubé mzdy. Pokud by bylo možné dle OSŘ zabavit více než polovinu hrubé mzdy, je nutné srážku snížit  a provést ji jen do poloviny hrubé mzdy. 
 Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.
 Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní  nová nezabavitelná částka  poprvé  za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení  normativních nákladů na bydlení  dochází  k 1. 1. 2016,  použije se  nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2016, tedy  ve výplatním termínu v únoru 2016. 
  Příklad č. 1 
  Zaměstnanec je ženatý  a   na základě dohody  platí výživné na 2 děti z předchozího manželství.  S novou manželkou  se stará o její 3 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka 6 178,67 + (3 x 1 544,67) = 10 812,68 Kč, zaokr. 10 813 Kč. 
  V  nezabavitelné částce se objeví výživné na současnou manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Nutno vždy rozlišovat, zda-li byla nařízena exekuce nebo soud pouze  stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů. 
  Protože zaměstnavatel  nedal předem souhlas k provádění  dohody o úhradě výživného,   musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena  přednostní  exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka.  Uhradí-li  z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic. Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen  takovou dohodu plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu. Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou  dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů uzavřena po 31. 12. 2013.  
  Bylo by žádoucí, aby se dřívější právní úprava  z § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník) přenesla do NOZ.  
  POSTUP PŘI VÝPOČTU  EXEKUČNÍCH  SRÁŽEK ZE MZDY 
 Z čisté mzdy  se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní  pouze  jednou  v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem.  U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich. 
 Zbytek čisté mzdy  se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj., od 1. 1. 2016 se porovná s  částkou 9 268 Kč.   Pokud je však zbytek čisté mzdy  roven částce 9 268 Kč  nebo je  nižší  než  částka 9 268 Kč,   sníží se  tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny.  Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2016: 9 268 – 1 = 9 267, 9 267 : 3 = 3 089 Kč. První třetina je určena k vydobytí pohledávek  přednostních i nepřednostních podle svého pořadí, druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se  druhá třetina  dlužníkovi a třetí  třetina se vyplatí  vždy dlužníkovi.
  Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj.  nad částku  9 268 Kč.  Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy.  Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka   na krytí nepřednostních pohledávek. 
  
  Příklad  č. 2 
  Čistá mzda činí 23 995 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti  (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby).  Nezabavitelná částka činí:    6 178,67 + ( 4 x 1 544,67) = 12 357,35 Kč, zaokr. 12 358 Kč. 
  Je nařízena přednostní exekuce ve výši 166 770 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15.5.2016.  Nepřednostní  exekuce ve výši 15 000 Kč byla doručena již v r. 2010, ale doposud z ní nebylo nic sraženo, protože zaměstnanec měl nízké příjmy, z nichž nebylo možné nic srazit. 
  Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 23 995 – 12 358 = 11 637 Kč  
  Část mzdy zabavitelná  bez omezení: 11 637 -  9 268 =2  369 Kč 
  Výše třetin:  9 268 – 1 = 9 267,    9 267 : 3 = 3 089 Kč 
  Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 089 Kč, protože má dřívější pořadí  než přednostní pohledávka. V dalších  měsících  se  bude uhrazovat zbytek. 
  Ke druhé třetině se přičte  část mzdy zabavitelné bez omezení:  3 089+ 2 369 = 5 458 Kč a  uhradí se přednostní pohledávka ve výši 5 458 Kč. 
  Zaměstnanci se vyplatí: 3 089 (třetí třetina) +   12 358 (nezabavitelná částka) + 1 (snížení na dělit.) = 15 448 Kč. 
  Kontrola:  3 089 + 5 458 + 15 448 = 23 995 Kč. 
 Upozorňujeme, že při každé srážce včetně dohody o srážce ze mzdy je nutné zaměstnanci ponechat nezabavitelnou částku a třetí třetinu.  Dohody o srážkách ze mzdy jsou srážkami nepřednostními s výjimkou dohody o výživném, a je proto nezbytné zaměstnanci ponechat ještě druhou třetinu. Jen v případě dohody o výživném se zaměstnanci ponechává nezabavitelná částka  a třetí třetina. 
 Do konce roku 2013  umožňoval zákoník práce, jednalo-li se  o dohody o srážce ve prospěch třetí strany, aby dlužník požádal zaměstnavatele o provádění srážky nad rámec občanského soudního řádu. U dohod uzavřených po 31. 12. 2013  je tento postup zcela vyloučen. 
 Nařízení vlády o nezabavitelných částkách je nutné respektovat i v případě insolvenční srážky.  V souladu se změnou insolvenčního zákona od 1.1.2014 ( změna  zákona č. 182/2006 Sb. provedena zákonem č. 294/2013 Sb.)  není dovoleno, aby od zahájení insolvenčního řízení se prováděla jakákoliv srážka na základě dohody.
  ZMĚNY V PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK  OD 1. 9. 2015 
 Dále upozorňujeme na podstatné změny při provádění srážek ze mzdy  v souvislosti se změnami od 1. 9. 2015 dané zákonem č. 164/2015 Sb.  Zákonnou úpravou došlo k rozšíření okruhu příjmů, z nichž se exekuční srážky  od 1. 9. 2015 provádějí.
 V ustanovení § 299 OSŘ, kde je uveden výčet příjmů, z nichž se srážky provádějí,  se  nově objevuje i příjem z dohody o provedení práce.  Dochází tak ke  sjednocení  příjmů, z nichž  se od 1. 1. 2014 (po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku) mohou provádět srážky na základě dohody o srážce ze mzdy uzavřené dle ustanovení § 2045 až § 2047 zákona č. 89/2012 Sb. Tato dvojkolejnost přinášela v praxi velké problémy v případě, kdy u téhož plátce měl zaměstnanec příjmy z pracovního poměru a  z dohody o provedení práce. V případě exekuční srážky bylo nutné ručně spočítat čistou mzdu bez započtení odměny z dohody o provedení práce a exekuci provést jen z takto upravené čisté mzdy.  Současně bylo možné na základě dohody o srážce ze mzdy provést srážku z odměny z dohody…