Jakkoli je ve zdravotním pojištění základním rozhodným
obdobím kalendářní měsíc (u zaměstnavatelů) nebo kalendářní rok (u OSVČ), má
svoji důležitost třeba i jeden kalendářní den zaměstnání, podnikání či
registrace ve „státní“ kategorii v průběhu kalendářního měsíce. Při placení
pojistného totiž vycházejí jednotlivé skupiny plátců ze zákonem stanoveného
rozhodného období. Nebereme-li v úvahu pravidelné platby pojistného státem
zdravotním pojišťovnám za tzv. „státní“ pojištěnce (v roce 2013 se jedná
měsíčně o částku 723 Kč), pak nejkratší poměrnou částí je:
U osob bez zdanitelných příjmů od 1. 7. 2002 již žádná
poměrná část kalendářního měsíce neplatí (viz dále).
Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území České
republiky registrován v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden kalendářní
den u zdravotní pojišťovny buď jako:
zaměstnanec,
osoba samostatně výdělečně činná,
osoba, za kterou platí pojistné stát,
má svůj pojistný vztah vyřešen za celý tento kalendářní
měsíc. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na příslušný měsíc
osobou bez zdanitelných příjmů. V tomto případě se pak u své zdravotní
pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě přihlašuje k placení pojistného jako
samoplátce a platí měsíční pojistné, jehož výše činí v roce 2013 částku
1 080 Kč (13,5 % z vyměřovacího základu 8 000 Kč).
Jak vyplývá z výše uvedeného, má tedy ve zdravotním
pojištění svoji důležitost z hlediska placení pojistného a souvisejícího řešení
pojistného vztahu i jen jeden kalendářní den. Nejprve si předvedeme postup při
řešení různých specifických situací, poslední tři příklady pak charakterizují
situace, kdy zařazením do některé z kategorií má osoba kryté pojištění po dobu
obou příslušných měsíců roku 2013.
Příklad č. 1Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr na
zkrácený pracovní úvazek od 2. 1. 2013 a téhož dne zaměstnanec nastoupil do
práce. Zaměstnavatel jej přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. a
následně za tohoto zaměstnance odváděl pojistné, kdy sjednaná měsíční hrubá
mzda činí 6 000 Kč.
Za den 1. 1. neplatí zaměstnanec (jako pojištěnec) žádné
pojistné a ani se u zdravotní pojišťovny nijak nepřihlašuje. Vzhledem k částce
hrubého příjmu však musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného z poměrné
části minimálního vyměřovacího základu za celkem 30 kalendářních dnů trvání
zaměstnání v měsíci lednu za předpokladu, že se na zaměstnance povinnost odvodu
ve vazbě na minimální vyměřovací základ vztahuje (zaměstnavatel musí provést
dopočet). Pojistné z hrubé mzdy 6 000 Kč, tedy bez dopočtu, by zaměstnavatel
odvedl v případě:
- kdyby zaměstnanec současně jako osoba samostatně výdělečně
činná platil alespoň minimální zálohy 1 748 Kč, nebo
- pokud by se jednalo o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním
pojištění minimální vyměřovací základ podle
§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
dále jen „ZoPVZP“, (nutno doložit), nebo
- kdyby měl zaměstnanec jiné zaměstnání, ve kterém by bylo
odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně by bylo
v daném měsíci v součtu hrubých příjmů, zakládajících účast na zdravotním
pojištění, dosaženo částky nejméně 8 000 Kč.
Příklad č. 2Zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci neplacené volno na den
31. 1., jinému zaměstnanci pak poskytnul ve stejný den neplacené volno v
rozsahu 4 hodin.
Pojistné z neplaceného volna odvádí zaměstnavatel tehdy, pokud
se jedná…
