Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění v příkladech

     Zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění,

• - platí ze započitatelných příjmů pojistné na sociální zabezpečení,
• - je důchodově pojištěn, pokud u něho nebyly důvody, pro které se na ELDP vyplňuje křížek v jednotlivých kalendářních měsících,
• - má nárok na poskytování dávek nemocenského pojištění, splňuje-li i další podmínky nároku na poskytování příslušné dávky nemocenského pojištění.

     Účastna nemocenského pojištění může být jen osoba, která je podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění (dále jen „ZoNP“), považována za zaměstnance. V § 5 písm. a) tohoto zákona je ve dvaceti bodech uvedeno, kdo se považuje za zaměstnance. V okruhu zaměstnanců není uveden například uchazeč o zaměstnání, student a žák, „pověřený vlastník“. Z odměn u učňů se proto neplatí pojistné na sociální zabezpečení, neboť jsou žáky středních škol a ti nejsou účastni nemocenského pojištění.

     Od 1. ledna 2012 došlo k rozsáhlému r ozšíření okruhu osob, které se považují za zaměstnance podle zákona o nemocenském pojištění. Pokud jde o počet osob, které nově patří mezi zaměstnance, kteří mohou být účastni nemocenského pojištění, tak snad nejvíce se nová úprava dotýká zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce (DPP), členů kolektivních orgánů právnických osob, jednatelů s. r. o. a členů družstev činných v orgánech družstva.

     Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky pro vznik a trvání účasti na pojištění. Podle podmínek účasti na nemocenském pojištění se zaměstnanci dělí do dvou skupin, a to na zaměstnance činné na základě DPP a ostatní zaměstnance.

     Pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce (DPP) platí zvláštní podmínky pro účast na nemocenském pojištění. Pro ostatní zaměstnance platí jednotné podmínky, to znamená, že stejné podmínky pro účast na nemocenském pojištění platí pro zaměstnance v pracovním poměru, pro člena družstva, člena představenstva a. s., jednatele s. r. o., zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) atd.

     Pro posouzení účasti na nemocenském pojištění musí zaměstnavatel ještě před nástupem zaměstnance do zaměstnání zařadit jeho zaměstnání podle dohodnutých podmínek do jedné ze tří skupin, a to jako zaměstnání krátkodobé, malého rozsahu, nebo ostatní.

     Účast na nemocenském pojištění:

• - se posuzuje v každém kalendářním měsíci, v němž zaměstnání trvalo, a to u zaměstnání malého rozsahu. U krátkodobého zaměstnání se účast posuzuje jen v měsíci v případě, kdy v kalendářním měsíci trvalo více krátkodobých zaměstnání.
• - trvá od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání v ostatních případech.

     Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo aspoň 15 dnů. Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání uzavřené např. od 1. do 14. dubna nebo od 1. do 10. dubna. Krátkodobým zaměstnáním není zaměstnání uzavřené např. od 1. do 30. dubna nebo na dobu neurčitou, pokud trvalo jen do 10. dubna (bylo například skončeno ve zkušební době), nebo od 1. do 14. dubna a poté bylo prodlouženo do 30. dubna nebo na dobu neurčitou.

     Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu jsou zaměstnání, která nemají zakládat účast na nemocenském pojištění. Z této zásady platí výjimk y zejména z důvodu zabránit zneužívání uzavírání takových zaměstnání. Krátkodobé zaměstnání založí účast na nemocenském pojištění, jestliže je zaměstnáním, které se opakuje do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání. Ke krátkodobému zaměstnání, u něhož ani sjednaný, ani dosažený započitatelný příjem nedosáhl částky 2 500 Kč, se vůbec nepřihlíží, posuzuje se tak, jako by neexistovalo.

     Z příjmu zúčtovaného ze zaměstnání, které nezaložilo účast na nemocenském pojištění, se neplatí pojistné na sociální zabezpečení.

     Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání sjednané na dobu delší než 14 dnů, u něhož měsíční započitatelný příjem byl sjednán ve výši pod 2 500 Kč, nebo nebyl sjednán.

     Ze zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž mu byl zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání se posuzuje pro účast na nemocenském pojištění jako příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž zaměstnání trvalo.

     Není-li zaměstnání zaměstnance zařazeno mezi zaměstnání krátkodobá nebo malého rozsahu, je z něho zaměstnanec účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání po celou dobu jeho trvání.