Studenti vysokých škol a žáci středních škol (dále jen
			 studenti) nejsou z důvodu studia účastni nemocenského a od 1. ledna 2010 ani
			 důchodového pojištění. Studenti z důvodu, že studují, nemají nárok na
			 peněžitou pomoc v mateřství, na nemocenské a na ošetřovné z nemocenského
			 pojištění. Tyto dávky nahrazují ztrátu příjmu z důvodu těhotenství, péče o dítě
			 od porodu, pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny. Doba studia se
			 nezapočítává do počtu roků důchodového pojištění pro nárok na starobní nebo
			 invalidní důchod. Pro nárok na starobní důchod je v roce 2013 potřeba 29 roků
			 důchodového pojištění, tento počet se postupně zvyšuje, od roku 2019 to již
			 bude 35 roků.
     Dobu studia si lze koupit jako dobu důchodového
			 pojištění. Kdo studoval v roce 2010 a později, může se přihlásit u okresní
			 (Pražské) správy sociálního zabezpečení k dobrovolnému pojištění a
			 zaplatit za stanovenou dobu studia pojistné. Koupení si jednoho měsíce
			 důchodového pojištění stojí v roce 2013 nejméně 1 812 Kč. Za dobu studia lze
			 zaplatit pojistné kdykoliv, není tedy třeba je platit v době, kdy student ještě
			 studuje. Pokud bude student v době studia zároveň výdělečně činný a bude
			 povinen platit z dosažených příjmů pojistné na důchodové pojištění, nemusí si
			 takovou dobu kupovat, protože se mu již tato doba výdělečné činnosti započte
			 do důchodu jako zaměstnanci nebo jako osobě samostatně výdělečné činné (dále
			 jen OSVČ).
     Pro studenty neplatí žádná výjimka pro
			 posuzování splnění podmínek účasti na nemocenském a tím zároveň na důchodovém
			 pojištění oproti ostatním zaměstnancům. Platí pro ně odlišné podmínky pro nárok
			 na dávky nemocenského pojištění oproti většině ostatních zaměstnanců, pokud
			 student pracuje pouze v období školních prázdnin.
     Zaměstnavatel po dohodě se studentem o tom, na základě
			 jakého vztahu bude u něho pracovat, posoudí:
- zda pracovní vztah patří podle
				  § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o
				  nemocenském pojištění, mezi pojistitelné pracovní vztahy. Se studentem
				  uzavírá zaměstnavatel zpravidla dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o
				  provedení práce, popřípadě pracovní poměr, ale student může být i například
				  jednatelem s. r. o., zastupitelem, členem kolektivního orgánu apod. 
- v případě, kdy pracovní vztah patří mezi
				  pojistitelné pracovní vztahy a jedná se o jiný pracovní vztah než o dohodu o
				  provedení práce, zda zaměstnání je zaměstnáním: - krátkodobým, tj. sjednaným na dobu kratší než 15 dnů,
						nebo 
- malého rozsahu, tj. sjednaným na dobu delší než 14 dnů a se
						sjednaným měsíčním příjmem nižším než 2 500 Kč, anebo bez sjednaného měsíčního
						příjmu, 
- ostatním, tj. nelze zaměstnání považovat za zaměstnání
						krátkodobé nebo malého rozsahu. 
 
     Zaměstnavatel oznamuje nástup studenta do
			 zaměstnání, pokud je z tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění, a
			 to za stejných podmínek, jako oznamuje nástup do zaměstnání u ostatních
			 zaměstnanců. Při posuzování účasti na nemocenském pojištění a při plnění
			 oznamovacích povinností u studentů - zaměstnanců - nemusí zaměstnavatel vůbec
			 vědět, že jeho zaměstnanec je zároveň studentem. Z odměn studentů účastných
			 nemocenského pojištění musí být odváděno pojistné na sociální zabezpečení a za
			 studenty účastné nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen vést
			 evidenční list důchodového pojištění.
     Studentovi, který je zaměstnán pouze v době školních
			 prázdnin a je z tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění (platí z
			 dosažených příjmů pojistné na důchodové pojištění), z takového zaměstnání:
Příklad č. 1Zaměstnavatel bude potřebovat, aby student u něho pracoval v
				červenci a srpnu, protože řada zaměstnanců chce v této době čerpáat
				dovolenou.
Zaměstnavatel může uzavřít na dobu od 1. července do 26.
				srpna dohodu o provedení práce, podle níž bude student pracovat ve všech
				pracovních dnech 8 hodin denně. V tomto období je 37 pracovních dnů, v této
				době odpracuje 296 hodin. Na dobu od 27. do 31. srpna (na 3 pracovní
				dny) uzavře pracovní poměr, protože je potřeba, aby student pracoval po
				plnou pracovní dobu 8 hodin denně. Pokud odměna z dohody o provedení práce bude
				činit v červenci 10 000 Kč, v srpnu 10 000 Kč a z pracovního poměru bude
				mzda činit 1 700 Kč, nebude student v žádném měsíci účasten
				nemocenského pojištění. Z dohody o provedení práce nedosáhl příjem v žádném
				měsíci více než 10 000 Kč. Zaměstnání v pracovním poměru je zaměstnáním
				krátkodobým, neopakuje se do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání, které
				založilo účast na nemocenském pojištění. Pojistné z příjmů z pracovního poměru
				by se neplatilo ani v případě, kdyby mzda činila například 3 000 Kč. Z příjmu z
				pracovního poměru (z 1 700 Kč nebo popřípadě z 3 000 Kč) musí být odvedeno
				pojistné na zdravotní pojištění.
Pokud si bude student v budoucnu přát, aby se mu tato doba
				zhodnotila jako doba důchodového pojištění, musí si za tyto 2 měsíce zaplatit
				pojistné na dobrovolné důchodové pojištění.
 Příklad č. 2Student má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu od
				1. 1. 2011 do 30. 6. 2014. V dohodě je uvedeno, že odměna za hodinu činí 100 Kč
				měsíčně a že rozsah pracovní doby nepřesáhne 20 hodin týdně.
Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, není sjednána výše
				měsíčního příjmu, není dohodnutý ani minimální rozsah pracovní doby, v níž by
				měl student v kalendářním měsíci pracovat.
Student je účasten nemocenského pojištění v kalendářních
				měsících, do nichž mu bude zúčtován příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. V těchto
				měsících je i účasten důchodového pojištění. Za kalendářní měsíce, v nichž je
				účasten důchodového pojištění, si nemusí platit pojistné z důvodu studia, pokud
				se rozhodne, že si za dobu studia zaplatí pojistné tak, že se přihlásí k
				dobrovolnému důchodovému pojištění. Je třeba, aby student měl přehled o tom, v
				kterých měsících byl důchodově pojištěn jako zaměstnanec nebo OSVČ.
      Studentovi, který v průběhu studia pracuje a je z
			 vykonávaného zaměstnání účasten nemocenského pojištění (je mu sráženo pojistné
			 nejen na zdravotní pojištění, ale i na sociální zabezpečení), se za každých 360
			 dnů účasti na pojištění zvyšuje procentní výměra důchodu o 1,5 %. Podle
			 současné právní úpravy u žadatele o důchod, jehož průměrný měsíční výdělek za
			 dobu od roku 1986 činí 50 000 Kč (po redukci průměrného výdělku by činil cca 20
			 000 Kč), tak za každý rok důchodového pojištění činí procentní výměra důchodu
			 300 Kč. Bude-li 40 roků zaměstnán bez započtení doby studia, činila by
			 procentní výměra důchodu 12 000 Kč. V případě, že by si zaplatil 7 roků studia
			 nebo byl při studiu zaměstnán, činila by procentní výměra důchodu 14 100
			 Kč.
     Student, který je zaměstnán mimo dobu školních
			 prázdnin, má nárok na dávky nemocenského pojištění za stejných
			 podmínek jako ostatní zaměstnanci. Bude-li uznán práceneschopným pro vykonávání
			 zaměstnání, bude mít nárok na nemocenské, otěhotní-li studentka, bude mít nárok
			 na peněžitou pomoc v mateřství, při ošetřování člena rodiny bude náležet
			 ošetřovné.
     Podmínkou nároku na dávky nemocenského je, že v tom
			 dnu, v němž vznikla sociální událost, je zaměstnanec účasten nemocenského
			 pojištění, nebo mu trvá ochranná lhůta. U peněžité pomoci v mateřství je ještě
			 jedna podmínka, a to účast na nemocenském pojištění v období dvou roků před
			 nástupem na tuto dávku po dobu aspoň 270 dnů. Do doby účasti na nemocenském
			 pojištění (do 270 dnů) se započítává i doba úspěšně ukončeného studia.
     Vzhledem k…