Srážky ze mzdy od 1. 1. 2010 v příkladech

     Nařízením vlády č. 461/2009 Sb. dochází od 1. 1. 2010 ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

     Nezabavitelná částka je odvozena:

• ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 126 Kč,

• z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

     Nařízením vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2010 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení na 4 597 Kč. V roce 2009 činila tato částka 3 804 Kč.

     Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 126 + 4 597 = 7 723 Kč.

     Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 7 723 Kč, tj. 5 148,67 Kč. Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí z částky 5 148,67 Kč, tj. 1 287,17 Kč (dále jen „dílčí nezabavitelná částka“). Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině, vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a u studentů - pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

     Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě se dílčí nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.

     Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí základní nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

     Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od kterého se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2010, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2010, tedy ve výplatním termínu v únoru 2010.