Společníci a jednatelé s. r. o. se považují v sociálním
			 pojištění za zaměstnance, pokud vykonávají pro společnost práci mimo
			 pracovněprávní vztah, to znamená, že tuto práci nevykonávají na základě
			 pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Za
			 zaměstnance se považují pouze v případě, že jim z činnosti pro společnost
			 plynou nebo by mohly plynout příjmy, které jsou předmětem daně ze závislé
			 činnosti a nejsou od této daně osvobozené.
     V sociálním pojištění se každý pracovní vztah posuzuje
			 samostatně jak z hlediska účasti na nemocenském pojištění, tak i účasti na
			 důchodovém pojištění a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
			 státní politiku zaměstnanosti. Z této zásady platí výjimka, neboť společník,
			 je-li zároveň jednatelem téže společnosti s ručením omezením, je pojištěn z
			 obou činností pouze jednou.
     Společník s. r. o. není povinen ve společnosti
			 pracovat. Pokud ve společnosti pracuje, může pracovat na základě
			 pracovněprávního vztahu (pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo
			 dohody o pracovní činnosti), anebo jako společník. I společník může pro
			 společnost vykonávat práci na základě několika pracovních vztahů, například v
			 pracovním poměru, dohody o pracovní činnosti a zároveň i jen jako společník.
			 Pracuje-li společník s. r. o. ve společnosti pouze v pracovněprávním vztahu,
			 není z hlediska sociálního pojištění považován za společníka. V takovém případě
			 je povinností společnosti jej odměňovat stejně jako ostatní zaměstnance v
			 pracovněprávním vztahu.
Příklad č. 1Společník s. r. o. pro společnost nepracuje, má příjmy pouze
				ze zisku společnosti, jeho příjmy podléhají zdanění jako příjmy z kapitálového
				majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů).
Společník ve společnosti nepracuje, není účasten z důvodu
				společníka nemocenského pojištění, z podílu na zisku (dividend) z majetkového
				podílu na s. r. o. se neplatí pojistné na sociální pojištění.
 Příklad č. 2Společník s. r. o. pracuje ve společnosti v pracovním poměru
				jako výrobní náměstek. Mzda činí 30 000 Kč měsíčně.
Společník je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v
				pracovním poměru podle
				§ 5 písm. a)bodu 1
				zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen ZNP), nikoliv jako
				společník podle
				§ 5 písm. a) bodu 16
				ZNP.
 Příklad č. 3Společník s. r. o. pracuje ve společnosti od roku 2010 jako
				výrobní náměstek v pracovním poměru. Mzda činí 30 000 Kč měsíčně. Od 1. 2. 2014
				je zároveň jednatelem této s. r. o., odměna činí 20 000 Kč měsíčně.
Společník vykonává pro společnost dvě zaměstnání. Účast na
				nemocenském pojištění se posuzuje v každém zaměstnání samostatně. Společnost je
				povinna oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání jako jednatele do 8 dnů ode
				dne nástupu do zaměstnání, tj. do 9. února, respektive do 10. února, poněvadž
				9. únor připadá na neděli.
 Příklad č. 4Společník s. r. o. pracuje ve společnosti od roku 2010 jako
				výrobní náměstek, odměna za práci činí 50 000 Kč měsíčně. Nemá na tuto funkci
				uzavřen pracovní poměr a ani jiný pracovněprávní vztah. Od 1. února 2014 je
				zároveň jednatelem této společnosti, odměna činí 20 000 Kč měsíčně.
Výkon funkce výrobního náměstka vykonává společník v pracovním
				vztahu společník. Ze vztahu jednatel a společník je společník účasten
				nemocenského pojištění jen jednou. Společnost proto neoznamuje nástup
				zaměstnance jako jednatele do zaměstnání dnem 1. února 2014. Společník je
				nadále účasten nemocenského pojištění jen jednou, pouze měsíční odměna bude
				namísto 50 000 Kč činit 70 000 Kč.
  NahoruPodmínky účasti na nemocenském pojištění
      Podmínky účasti na nemocenském pojištění jednatelů a
			 společníků s. r. o. jsou stejné jako u zaměstnanců činných na základě
			 pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Z hlediska podmínek účasti
			 na nemocenském pojištění se zaměstnání od 1. 1. 2014 dělí na zaměstnání
			 vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého
			 rozsahu a na zaměstnání ostatní. Mezi ostatní zaměstnání řadíme
			 zaměstnání, která nejsou ani zaměstnáním malého rozsahu a ani nejsou vykonávána
			 na základě dohody o provedení práce. Do 31. 12. 2013 platila zvláštní úprava
			 podmínek účasti na nemocenském pojištění pro zaměstnání krátkodobá. Za
			 krátkodobé zaměstnání se považovalo zaměstnání, které nemělo trvat a ani
			 netrvalo déle než 14 dnů. Takové zaměstnání se mohlo vyskytovat u společníků,
			 neboť u jednatelů nepřicházelo v úvahu. Krátkodobé zaměstnání se obecně
			 vyskytovalo zřídka, neboť zaměstnání, která jsou uzavírána na dobu
			 nepřesahující 14 dnů, jsou zpravidla vykonávána na základě dohody o provedení
			 práce.
     Zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání ostatní se
			 vyskytují jak u společníků, tak u jednatelů. Společník s. r. o. může vykonávat
			 činnost pro společnost na základě dohody o provedení práce, na činnost
			 jednatele s. r. o. není uzavírána dohoda o provedení práce.
     Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, u něhož není
			 sjednána měsíční výše příjmu, anebo sjednaná částka nedosahuje 2 500 Kč
			 měsíčně. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění jen v tom kalendářním
			 měsíci, v němž příjem dosáhl výše aspoň 2 500 Kč. Za zaměstnání ostatní se
			 považuje zaměstnání, u něhož byl sjednán měsíční příjem aspoň 2 500 Kč. Ze
			 zaměstnání ostatního je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění od vstupu do
			 zaměstnání až do skončení zaměstnání bez ohledu na výši zúčtovaného příjmu.
Příklad č. 5Společník s. r. o. je od roku 2010 výrobním náměstkem této
				společnosti; tuto funkci vykonává v pracovním poměru, mzda činí 30 000 Kč
				měsíčně. Od 1. 2. 2014 je zároveň jednatelem této společnosti, odměna z této
				činnosti byla poprvé zúčtována ve výši 40 000 Kč do března 2014, neboť podle
				dohody bude odměňován čtvrtletně.
Zaměstnání v pracovním poměru je ostatním zaměstnáním,
				zaměstnání jednatele je zaměstnáním malého rozsahu. Ze zaměstnání výrobního
				náměstka je společník účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání v
				roce 2010, ze zaměstnání jednatele je poprvé účasten nemocenského pojištění v
				březnu, neboť do března byla zúčtována odměna 40 000 Kč. Do konce 20. dubna
				2014 je zaměstnavatel povinen oznámit nástup jednatele do zaměstnání; dnem
				nástupu do zaměstnání je 1. únor 2014.
 Příklad č. 6Společník s. r. o. je od roku 2010 výrobním náměstkem
				společnosti. Funkci…