Zákoník práce, který je založený na filozofii "co není zakázáno, je dovoleno", umožňuje zaměstnavateli poskytovat nadlimitní plnění zaměstnancům a různá plnění ve formě zaměstnaneckých benefitů. V článku se zaměřím na zaměstnanecké výhody, které přežijí i vládní daňový balíček roku 2024 – vyšší odstupné, benefity ve mzdové oblasti, vyšší cestovní náhrady, poskytnutí delší dovolené, benefity spojené s pracovní neschopnosti zaměstnance, sick days a zajištění poradenské služby zaměstnanci.
Jak vyplývá z § 4a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen "ZP"), odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Ustanovení § 4a odst. 2 ZP dále uvádí formy právního jednání, které může práva a povinnosti upravovat odchylně. Může to být provedeno smlouvou (pracovní smlouva, manažerská smlouva, dohoda o pracovní činnosti atd.) nebo vnitřním předpisem (tento je vymezen v § 305 ZP). Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než určuje zákoník práce.
POSKYTNUTÍ VYŠŠÍHO ODSTUPNÉHO
Poskytnutím odstupného zaměstnanci se zabývá § 67 ZP a § 68 ZP. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku jeho průměrného výdělku ve vazbě na trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Kromě zákonného odstupného ve smyslu § 67 ZP a § 68 ZP může zaměstnavatel v souladu se zásadou "co není zakázáno, je dovoleno" sjednat další – smluvní – odstupné, a to nad výši uvedenou v obou ustanoveních zákoníku práce, popřípadě z jiných než zákonných důvodů, a to na základě úpravy v kolektivní smlouvě, pracovní nebo manažerské smlouvě se zaměstnancem nebo vnitřním předpise zaměstnavatele.
Z hlediska daňového je veškeré poskytnuté odstupné jak v zákonné, tak smluvní výši zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP jako příjem ze závislé činnosti. Ve smyslu § 38h odst. 1 ZDP je výše odstupného u zaměstnance zdanitelným příjmem pro účely stanovení zálohy na daň v kalendářním měsíci, ve kterém byl zúčtován zaměstnavatelem v účetnictví jako závazek vůči zaměstnanci, a to bez ohledu na to, kdy bylo odstupné skutečně zaměstnanci vyplaceno.
Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. se odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, což platí jak pro zákonem stanovenou výši odstupného, tak pro částku odstupného, o kterou zaměstnavatel jako benefit navýšil povinnou výši odstupného. Tento postup platí pouze pro odstupné poskytnuté z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) ZP. Obdobné řešení platí i pro pojistné na zdravotní pojištění (§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v platném znění).
Příklad č. 1
Zaměstnanec má u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani. V srpnu 2023 mu byla zúčtována kromě mzdy ve výši 55 200 Kč i výše odstupného v souladu s § 67 ZP a vnitřním předpisem zaměstnavatele ve výši pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, a to v částce 280 000 Kč.
Výpočet měsíční zálohy na daň pro hrubou mzdu 335 200 Kč:
Pokud v rámci ročního zúčtování daně za rok 2023 nedosáhne základ daně ze závislé činnosti u poplatníka výše 1 935 552 Kč, obdrží zaměstnanec dle § 38ch odst. 5 ZDP od zaměstnavatele kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob jako přeplatek daně, pokud je úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč.
Vzhledem k tomu, že se jedná o odstupné vyplacené zaměstnanci v souvislosti se zněním § 52 písm. a) až c) ZP, nebude plná výše odstupného započítána do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
POSKYTNUTÍ BENEFITŮ VE MZDOVÉ OBLASTI
Ve mzdové oblasti se u podnikatelských subjektů může jednat o následující zaměstnanecké výhody poskytnuté zaměstnavatelem na základě následujících ustanovení zákoníku práce:
-
příplatky ke mzdě za práci přesčas vyšší než 25 % průměrného výdělku (dle § 114 ZP),
-
příplatky k dosažené mzdě za práci ve svátek vyšší než průměrný výdělek zaměstnance místo náhradního volna (dle § 115 odst. 2 ZP),
-
příplatky ke mzdě za noční práci vyšší než 10 % průměrného výdělku (dle § 116 ZP),
-
příplatky ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí vyšší než 10 % základní sazby minimální mzdy (dle § 117 ZP),
-
příplatky ke mzdě za práci v sobotu a v neděli vyšší než 10 % průměrného výdělku (dle § 118 ZP),
-
odměna za dobu pracovní pohotovosti vyšší než 10 % průměrného výdělku (dle § 140 ZP).
Vzhledem k tomu, že se jedná o příplatky ke mzdě, budou veškeré tyto benefity zdaněny u zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti současně se zúčtovanou nebo vyplacenou mzdou za kalendářní měsíc a rovněž jsou součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
POSKYTNUTÍ VYŠŠÍCH CESTOVNÍCH NÁHRAD
Na základě znění § 151 až 189 ZP je stanoveno u podnikatelské sféry stravné při tuzemské pracovní cestě a stravné a kapesné při zahraniční pracovní cestě pouze v minimální výši, přičemž horní hranice těchto cestovních náhrad není omezena. Podobně sazba základní náhrady za 1 km jízdy soukromým vozidlem zaměstnance, který použije toto vozidlo na žádost zaměstnavatele, je stanovena pouze v minimální výši, a horní hranice není zákoníkem omezena.
Příklad č. 2
Stavební společnost s ručením omezeným stanovila pro rok 2023 pro své zaměstnance v interní směrnici nárokovou výši stravného pro všechny zaměstnance následovně:
Zaměstnanec uskutečnil pracovní cestu ve dnech 13.–15. června 2023 s tím, že zahájení pracovní cesty bylo ve 14 hodin a ukončení ve třetí den pracovní cesty v 15.30 hodin.
Zaměstnanec obdržel stravné za třídenní pracovní cestu ve výši: 160 Kč + 350 Kč + 250 Kč = 760 Kč.
Zákonný limit, který není u zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, činí ve smyslu vyhlášky č. 467/2022 Sb.: 129 Kč + 307 Kč + 196 Kč = 632 Kč.
Rozdíl 128 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci a současně tento příjem zvýší vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Celá výše vyplaceného stravného je daňovým nákladem zaměstnavatele.
POSKYTNUTÍ DELŠÍ NEŽ ZÁKONNÉ DOVOLENÉ
K významným benefitům směřujícím k podpoře oddechu zaměstnance s rodinou patří zvýšení délky dovolené nad zákonem stanovenou její základní výměru. V § 212 odst. 1 ZP se uvádí, že výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, přičemž dle § 212 odst. 2 ZP výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce (nepodnikatelská sféra) a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí výměra dovolené 8 týdnů v kalendářním roce (§ 212 odst. 3 ZP).
Z výše uvedeného znění § 212 odst. 1 ZP vyplývá, že zaměstnavatel podnikatelské sféry může stanovit (sjednat) dovolenou v delší době než 4 týdny v kalendářním roce. Přitom může zaměstnavatel prodloužit dovolenou diferencovaně,…
