| Pojem | Druh osvobozeného příjmu | Poznámka, tip, doporučení |
| Vzdělávání zaměstnance | Od daně jsou osvobozeny:
- nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců a rekvalifikaci zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo
- nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti. | Co se rozumí odborným rozvojem zaměstnanců, je definováno v ust. § 227 ZP – zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol a prohlubování kvalifikace.
Osvobození od daně z příjmů se nevztahuje na související příjmy jako je např. mzda, plat, odměna, náhrada za ušlý příjem nebo další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům.
Zaměstnavatel může zaměstnancům hradit také výdaje spojené se zvyšováním kvalifikace. Pro možnost osvobození od daně ze závislé činnosti je důležité, aby plnění zaměstnanci bylo poskytnuto v nepeněžní podobě.
§ 6 odst. 9 písm. a) ZDP |
| Stravování | Hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem nepeněžní formou ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného zaměstnavatelem prostřednictvím jiných subjektů. | Za nepeněžní formu zajištěného stravování lze považovat např. zajištění jídla ve vlastní jídelně nebo poskytování poukázek na stravování, tj. jakýchkoliv stravenek do provozoven veřejného stravování.
V případě poskytnutí peněžního příspěvku, by toto plnění nebylo osvobozeno od daně ze závislé činnosti.
§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP |
| Poskytnutí nealkoholických nápojů ke spotřebě na pracovišti | Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnancům nealkoholické nápoje ke spotřebě na pracovišti. Pokud jsou poskytnuty v nepeněžní podobě, je jejich hodnota osvobozena od daně ze závislé činnosti.
Peněžní příspěvek na nápoje dani ze závislé činnosti podléhá. | Jde o dobrovolné nepeněžní plnění, které zaměstnavatel nemůže daňově uplatnit – § 25 odst. 1 písm. zn) ZDP.
Pokud by však zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní příspěvek na nápoje, mohlo by plnění být posouzeno jako sjednaný daňově účinný benefit podle ust. § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.
§ 6 odst. 9 písm. c) ZDP |
| Nepeněžní plnění poskytnuté z fondů ze zisku | Od daně ze závislé činnosti je osvobozeno nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům nebo jeho rodinnému příslušníkovi:
- z FKSP,
- ze sociálního fondu,
- ze zisku po jeho zdanění,
- na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů. | Jde o plnění, která jsou poskytována ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady nebo sportovní akce.
Od roku 2017 lze uvedené osvobození vztáhnout také na zboží nebo služby zdravotního, léčebného a hygienického plnění od zdravotnických zařízení a také pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.
Příspěvek na rekreaci je z hlediska osvobození od daně ze závislé činnosti omezen částkou 20 000 Kč za kalendářní rok.
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP |
| Zvýhodnění ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek | Je poskytováno zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek. | Na jiná zvýhodnění související s dopravou poskytovanou zaměstnancům se toto osvobození nevztahuje.
Osvobození se týká pouze nepeněžní formy plnění poskytnuté vlastním zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům.
§ 6 odst. 9 písm. e) ZDP |
| Příjmy ze závislé činnosti na území ČR plynoucí daňovým nerezidentům | Časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v kterémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích.
Výjimku tvoří příjmy vyplácené za osobně vykonávanou práci sportovců a umělců a také příjmy zaměstnanců za práci vykonávanou ve stálé provozovně. Tyto příjmy nerezidentů podléhají v ČR zdanění od prvního dne výkonu činnosti. | Mimo tuzemské daňové zákony je pro účely zdanění nezbytné vycházet také z příslušného článku mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, který zdaňování příjmů ze zaměstnání řeší (obvykle článek 14 nebo článek 15 příslušné smlouvy).
§ 6 odst. 9 písm. f) ZDP |
| Nepeněžní plnění – dary poskytované z FKSP | Od daně z příjmů jsou osvobozeny dary až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance při následujících příležitostech:
- za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní pohromě a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru, za péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
- při pracovních výročích 20 let a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele,
- při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
- při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro lll. stupeň invalidity. | Pro zaměstnavatele, na které se vyhláška o FKSP nevztahuje, bude od daně ze závislé činnosti osvobozena hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo z nedaňových nákladů.
§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP
§ 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. |
| Přechodné ubytování | Od daně je osvobozena hodnota přechodného ubytování, poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to do výše 3 500 Kč měsíčně.
Toto plnění nelze zaměňovat s povinnou náhradou ubytovacích výdajů vzniklých při pracovní cestě. | Náhrady nad limit 3 500 Kč měsíčně jsou posouzeny jako příjem zaměstnance podléhající dani ze závislé činnosti.
Na straně zaměstnavatele budou sjednané výdaje na přechodné ubytování zaměstnanců plně výdaji daňovými – § 24 odst. 2 písm. j) ZDP (bod 5).
§ 6 odst. 9 písm. i) ZDP |
| Příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy | Osvobození příjmů za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické výchovy platí s účinností od 1. 1. 2014. | Uvedená změna je zdůvodňována podporou zapojení žáků a studentů do praxe, která má motivovat zaměstnavatele ke spolupráci se vzdělávacími zařízeními. |
| Příjmy poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc | Osvobozeny od daně jsou také příjmy poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci do výše 500 000 Kč v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. | Podmínkou pro osvobození tohoto plnění od daně ze závislé činnosti je, aby tato plnění byla zaměstnancům vyplácena:
- z FKSP,
- ze sociálního fondu, nebo
- ze zisku po jeho zdanění či
- z daňově neúčinných nákladů.
§ 6 odst. 9 písm. o) ZDP |
| Příspěvek na: -penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění -na soukromé životní pojištění | Z hlediska zaměstnance je při splnění podmínek stanovených ZDP osvobozen:
- příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu,
- příspěvek na doplňkové penzijní spoření,
- příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch zaměstnance na jeho penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění ve státech EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
- příspěvek na pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění,
| Z hlediska zaměstnance je sloučeno osvobození příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění a příspěvků na soukromé životní pojištění, které zaměstnavatel hradí za zaměstnance, a to až do výše 50 000 Kč za rok na všechny druhy pojištění.
Nadlimitní částka bude zaměstnanci zdaněna a bude též odvedeno zákonné pojistné. Příspěvek na soukromé životní pojištění je od daně osvobozen pouze v případě, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním.
Od roku 2017 je příspěvek na doplňkové penzijní spoření od daně osvobozen pouze v případě, že nedojde k výplatě částečného odbytného.
Na straně zaměstnavatele jde o daňově účinný náklad jako sjednaný zaměstnanecký benefit podle ust. § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.
§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP |
| Plnění ve formě náhrady platu, mzdy nebo odměny namísto nemocenského | Od daně ze závislé činnosti je osvobozeno plnění ve formě náhrady platu, mzdy nebo odměny, kterou bude vyplácet zaměstnancům zaměstnavatel ze svých finančních prostředků namísto nemocenského, a to pouze do výše základní výměry, na kterou má zaměstnanec nárok.
Nadlimitní plnění bude u zaměstnance posouzeno jako zdanitelný příjem. | Pro zaměstnavatele v případě povinného plnění jde o daňově účinný náklad v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. p) ZDP.
Zaměstnavatel však může zaměstnancům vyplácet tuto náhradu dobrovolně i ve vyšších částkách a po delší dobu, než je povinen. V tomto případě může související náklady daňově uplatnit v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. j) ZDP jako plnění sjednané v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvě apod.
§ 6 odst. 9 písm. t) ZDP |
| Majetkový prospěch při bezúročné zápůjčce do výše jistin 300 000 Kč | Od daně z příjmů je osvobozena výhoda plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky až do úhrnné výše nesplacených jistin 300 000 Kč. Zdanitelný příjem ve výši obvyklého úroku bude vypočten pouze z částky přesahující stanovený limit. | Limit 300 000 Kč se sleduje vždy od téhož zaměstnavatele. Majetkový prospěch z bezúročných zápůjček z jistin vyšších než 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce je nutné zahrnout zaměstnanci do základu alespoň jedenkrát ročně, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec. |
