dnes je 4.12.2024

Input:

Postup při výpočtu průměrného měsíčního výdělku

26.11.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

5.3.3.2
Postup při výpočtu průměrného měsíčního výdělku

Ing. Růžena Klímová

Průměrný hrubý měsíční výdělek (§ 356 odst. 2 ZP)

Průměrný výdělek se zjišťuje jako hodinový. Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance platnou v den, kdy je zákonem stanoveno zjišťování průměrného výdělku, tedy k 1. 1., k 1. 4., k 1. 7. a k 1. 10. roku a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.

Výpočet:

Průměrný počet dnů v roce:  [366 + (3 × 365)] : 4 = 365,25 
Průměrný počet týdnů v roce:  365,25 : 7 = 52,1786 
Průměrný počet týdnů v měsíci:  52,1786 : 12 = 4,348 

Příklad 1:

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 138,93 Kč a pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.

Průměrný měsíční výdělek činí:

138,93 × 4,348 × 40 = 24 162,71 Kč, po zaokrouhlení 24 163 Kč.

V souladu s § 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Analogicky může být postupováno i v případě měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely. Lze však použít i matematického způsobu zaokrouhlování.

 

Průměrný čistý měsíční výdělek (§ 356 odst. 3 ZP)

Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vystavit zápočtový list zaměstnancům pracujícím na základě pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti. U dohody o provedení práce se vystavuje v případě, že byla založena účast na nemocenském pojištění nebo byly prováděny exekuční srážky. Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví údaj o čistém průměrném výdělku na samostatném listu potvrzení o zaměstnání.

Příklad 2:

Zaměstnanec byl zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti a požádal zaměstnavatele o přílohu k zápočtovému listu, v němž se uvádí též průměrný čistý měsíční výdělek. Jeho pracovněprávní náležitosti byly následující:

  • Dohoda o pracovní činnosti trvala od 1. 3. do 31. 8. kalendářního roku, odměna byla vyplácena pravidelně měsíčně a rozsah sjednaného úkolu byl v průměru ve výši 20 hodin týdně.

  • Se zaměstnancem bylo dohodnuto, že si pracovní dobu bude rozvrhovat sám, protože činnost byla vykonávána na dálku.

  • Zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmu ze závislé činnosti.

  • Odměny vyplacené za duben až červen kalendářního roku činily 45 600 Kč a odpracováno bylo 260 hodin v rámci 33 směn uvedených v pracovním výkazu.

V příloze zápočtového listu bude uveden průměrný měsíční výdělek odvozený z průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného z průměrného hodinového výdělku k 1. 7. kalendářního roku.

Průměrný hodinový výdělek  45 500 : 260 = 175 Kč 
Průměrný měsíční hrubý výdělek  175 × 4,348 × 20 = 15 218 Kč
Základ daně  15 218 Kč 
Zaokrouhlení základu daně na celé 100 Kč nahoru  15 300 Kč 
Záloha daně ve výši 15 %  15 300 × 15 % = 2 295 Kč 
Pojistné na ZP zaplacené zaměstnancem  15 218 × 13,5 % = 2 055 Kč po zaokr. 2 055 : 3 = 685 Kč 
Pojistné na SZ zaplacené zaměstnancem  15 218 × 7,1 % = 1 080,48 Kč, 
po zaokr. 1 081 Kč 
Průměrný měsíční čistý výdělek  15 218 – 685 – 1 081 – 2 295 = 11 157 Kč 

Příklad 3:

Průměrný hrubý měsíční výdělek činil u zaměstnance 35 800 Kč. Zaměstnanec učinil "Prohlášení poplatníka" a uplatnil slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na 1 dítě. Má vlastní invaliditu prvního stupně, kterou doložil potvrzením z finančního úřadu, avšak není poživatelem invalidního důchodu.

Výpočet:

Průměrný měsíční hrubý výdělek  35 800 Kč 
Základ daně  35 800 Kč 
Záloha daně ve výši 15 %  35 800 × 15 % = 5 370 Kč 
– sleva na poplatníka
– sleva na invaliditu I. stupně 
–2 570 Kč 
–210 Kč 
Záloha daně po slevě  2 590 Kč 
– daňové zvýhodnění na 1 dítě 1 267 Kč 
Daň po uplatnění daňového zvýhodnění 1 323 Kč 

Pokud by při výpočtu čistého průměrného výdělku vznikl daňový bonus, pak pro účely podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci není součástí čistého průměrného výdělku. Tuto skutečnost je nutné v příloze zápočtového listu uvést, aby úřad práce nemusel znovu zjišťovat, je-li daňový bonus započten, či nikoliv.

Pojistné na ZP zaplacené zaměstnancem  35 800 x 13,5 % : 3 = 1 611 Kč 
Pojistné na SZ zaplacené zaměstnancem  35 800 × 7,1 % = 2 541,80 Kč, 
zaokr. 2 542 Kč 
Průměrný měsíční čistý výdělek  35 800 – 1 323 – 1 611 – 2 542 = 30 324 Kč 

Příklad 4:

Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 1. do 31. 12. v rozsahu 250 hodin s hodinovou odměnou ve výši 150 Kč. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?

Zaměstnavatel musí u dohod o provedení práce postupovat obdobně jako v případě výpočtu průměrného měsíčního výdělku u pracovního poměru nebo u dohody o pracovní činnosti.

V souladu s § 356 ZP se průměrný měsíční výdělek vypočte jako součin průměrného hodinového výdělku, průměrného počtu týdnů v měsíci a týdenní pracovní doby zaměstnance. Problém výpočtu průměrného měsíčního výdělku u dohody o provedení práce spočívá v tom, že sjednaný objem výkonu práce uvedený v § 75 ZP je v hodinách (za kalendářní rok nejvýše 300 hodin) a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je nutné znát týdenní pracovní dobu zaměstnance. Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je proto nutné nejprve sjednaný objem výkonu práce v hodinách převést na týdenní objem výkonu práce a získat fiktivní týdenní pracovní dobu.

Za rok sjednáno  250 hod. 
Za jeden měsíc sjednáno  250 : 12 = 20,83 hod. 
Za jeden týden sjednáno průměrně 
(fiktivní úvazek) 
20,83 : 4,348 = 4,79 hod. 

Dále je nutné vypočítat hodinový výdělek. Téměř vždy nebude splněna podmínka pro výpočet skutečného hodinového výdělku, protože pro výpočet skutečného hodinového výdělku musí zaměstnanec v rozhodném období odpracovat alespoň 21 dnů.

Dohoda o provedení práce končí 31. 12. roku, proto rozhodným obdobím pro výpočet hodinového výdělku je 3. čtvrtletí roku, v němž jistě zaměstnanec neodpracoval 21 dnů. Bude proto použit pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude obvykle sjednaná hodinová odměna.

Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek činí  150 × 4,348 × 4,79 = 3 124,04, 
zaokr. 3 125 Kč 

Pro přepočet průměrného měsíčního hrubého výdělku na čistý průměrný měsíční výdělek se použije postup, který byl použit nebo by byl použit při výpočtu čisté mzdy v měsíci, kdy dohoda o provedení práce končí a kdy je potřeba průměrný měsíční výdělek také zjišťovat.

Předpokládejme, že zaměstnanec nemá učiněné Prohlášení.

Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek  3 125 Kč 
Daňový základ  3 125 Kč 
Srážková daň 15 % zaokr. na celé koruny dolů  469 Kč 
Čistý měsíční pravděpodobný výdělek  2 656 Kč 

Příklad 5:

Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 7. do 16. 8. v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 150 Kč. V měsíci červenci mu bylo zúčtováno 24 000 Kč, v srpnu 15 000 Kč. Zaměstnanec neučinil Prohlášení. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?

K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 150 Kč. Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.

Nahrávám...
Nahrávám...