Nárok na dávky nemocenského pojištění může zaměstnanci
			 vzniknout nejen, pokud onemocní v době trvání pracovního poměru, ale i po
			 jeho skončení. Možnosti jak to s případným nárokem na dávky nemocenského
			 pojištění bude po skončení pracovního poměru, řeší v nemocenském pojištění
			 ochranná lhůta.
     Aby totiž zaměstnanci náležela dávka nemocenského
			 pojištění, musí být podmínky rozhodné pro její přiznání splněny v době, kdy
			 zaměstnanci trvá účast na nemocenském pojištění nebo sice po skončení
			 pojištění, avšak ještě během tzv. ochranné lhůty.
     Ochranná lhůta tedy vlastně chrání zaměstnance, pokud
			 jde o jeho nároky z nemocenského pojištění, po určitou, zákonem přesně časově
			 vymezenou dobu po skončení jeho zaměstnání.
     Ochranná lhůta trvá tak dlouho, jak dlouho trvalo
			 zaměstnání, maximálně 42 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Byl-li
			 zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen takovou
			 dobu, kolik dnů trvalo zaměstnání. Počítá se od prvního dne následujícího po
			 skončení zaměstnání.
     Pokud vznikne v ochranné lhůtě znovu účast na
			 nemocenském pojištění, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto nového
			 pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k
			 nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty, a to až do nejvyšší výměry 42
			 kalendářních dnů. Názorně tuto situaci ukáže následující příklad.
PŘÍKLAD Č. 1
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 30. 6. 2006. Ochranná lhůta
				z tohoto zaměstnání trvala 42 kalendářních dnů. Dne 15. 7. 2006 nastoupil do
				nového zaměstnání a tím dnem mu také vznikla účast na nemocenském pojištění. Ta
				ale trvala jen 7 kalendářních dnů, neboť zaměstnanec ve zkušební době 21. 7.
				2006 pracovní poměr ukončil. Dne 22. 8. 2006 onemocněl. Jak se bude posuzovat
				případný nárok na nemocenské dávky?
Nevyčerpaný zbytek ochranné lhůty z dřívějšího ukončeného
				pracovního poměru činí 28 kalendářních dnů (42 kalendářních dnů - 14
				kalendářních dnů). K tomuto zbytku se připočte ochranná lhůta, získaná novým
				zaměstnáním, tj. 7 kalendářních dnů. Celková ochranná lhůta tudíž činí 35
				kalendářních dnů, plyne od 22. 7. 2006 a skončí 25. 8. 2006. Z tohoto důvodu
				bude z titulu ochranné lhůty na nemocenské nárok, neboť zaměstnanec onemocněl
				22. 8. 2006, tedy ještě v ochranné lhůtě.
     U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství,
			 činí ochranná lhůta vždy šest měsíců. Je přitom zcela nerozhodné, proč
			 takový pracovní poměr skončil či jak dlouho trval. Zaměstnankyně má z titulu
			 ochranné lhůty nárok na peněžitou pomoc v mateřství tehdy, pokud ochranná lhůta
			 trvá ještě počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu či skutečným dnem
			 porodu, je-li to pro ni výhodnější.
     Je nutné připomenout, že ochranná lhůta se týká nejen
			 nemocenského, ale i podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v
			 mateřství. Vznikne-li důvod pro…