V právní úpravě zdravotního pojištění dochází k datu 1. 1. 2026 ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě, tedy i s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se mění podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2026 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí i stát zdravotním pojišťovnám za "státní pojištěnce".
ROZHODNÉ ČÁSTKY PŘÍJMU VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Podle nařízení vlády České republiky č. 365/2025 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 hodnotu 46 278 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0581. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč.
Dle § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů(1.1.2026) (dále jen "ZNP"), se částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Průměrná mzda činí 48 967 Kč, takže dle výpočtu uvedeného v předcházející větě činí od 1. 1. 2026 rozhodná částka tzv. započitatelného příjmu 4 500 Kč, tedy ve stejné výši jako v roce 2025.
Povinnosti zaměstnavatele vznikají od 1. 1. 2026 při příjmu alespoň 4 500 Kč u:
-
osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
-
nově (tj. od 1. 1. 2026) u člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován,
-
členů družstev, vykonávajících pro družstvo práci (nebo funkci) ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"). Na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2025 již může mít člen družstva sjednán s družstvem pracovněprávní vztah – viz zákon č. 289/2025 Sb.,
-
dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.
Podle § 7a odst. 1 ZNP činí rozhodná částka příjmu zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPSZ"), a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Průměrná mzda pro rok 2026 je stanovena v hodnotě 48 967 Kč. Rozhodná částka příjmu se vypočte jako 25 % z této hodnoty (zaokrouhleno na 12 242 Kč) a po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů činí 12 000 Kč. Z uvedeného plyne, že u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) vzniká od 1. 1. 2026 účast na zdravotním pojištění při příjmu 12 000 Kč a vyšším.
V kontextu výše uvedeného je zapotřebí si uvědomit, že zaměstnavatelé plní u těchto osob jako zaměstnanců zákonné povinnosti při příjmu 4 500 Kč a vyšším, resp. při příjmu 12 000 Kč a vyšším, dle konkrétní situace i s přihlédnutím k potřebě dodržet zákonné minimum.
NOVÁ HODNOTA MINIMÁLNÍ MZDY
Zvýšení minimální mzdy na částku 22 400 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:
1. Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.
2. Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce) pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 11 200 Kč.
SAMOPLÁTCI VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Jako samoplátci se ve zdravotním pojištění označují osoby, které si platí pojistné samy, tedy o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP).
Pokud si pojištěnec platí pojistné jako OSVČ nebo jako OBZP, pak musí být na přelomu let vždy "ve střehu" a dle situace zpravidla zvýšit příslušnou platbu. (To se k 1. 1. 2026 netýká těch OSVČ, které platily v roce 2025 zálohy na pojistné alespoň 3 306 Kč a v podnikání pokračují i v roce 2026 – viz dále.) V podstatě se k 1. lednu vždy se mění výše minimální zálohy OSVČ (v situaci, kdy pro OSVČ platí ve zdravotním pojištění minimum) a také platba pojistného u OBZP.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2026 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 48 967 Kč, tj. 24 483,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2026 se vypočte jako 13,5 % z částky 24 483,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2026 z dosavadních 3 143 Kč na 3 306 Kč.
Novou zálohu platí OSVČ za kalendářní měsíc roku 2026, ve kterém podá Přehled o výši daňového základu za rok 2025. Tato záloha však může být i nadále v minimální hodnotě 3 306 Kč. Každopádně však OSVČ poprvé platí alespoň 3 306 Kč od zálohy za leden 2026, splatné dne 9. 2. 2026 (8. 2. připadá na neděli).
OBZP platí pojistné (nikoli zálohy na pojistné) ve výši 13,5 % z hodnoty minimální mzdy. V roce 2025 činila tato platba 2 808 Kč, od ledna 2026 se zvyšuje na 3 024 Kč.
VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO PLATBU POJISTNÉHO STÁTEM A ODPOČET OD DOSAŽENÉHO PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE
Nařízením vlády č. 357/2025 Sb. se od 1. 1. 2026 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance na částku 16 206 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. 1. 2026 měsíčně 2 188 Kč (16 206 x 0,135 po zaokrouhlení na celou korunu nahoru), což je o 61 Kč více než v roce 2025.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, tedy 16 206 Kč, je současně roven částce odpočtu od dosaženého příjmu, a to však pouze ve značně specifické situaci u zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří postupují podle ustanovení § 3 odst. 7 ZPZP. V souvislosti s uplatňováním odpočtu je zapotřebí respektovat v roce 2026 následující:
-
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
-
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že od 1. 1. 2026 lze odpočet 16 206 Kč uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet nemají žádní jiní "státní pojištěnci" a ani osoby samostatně výdělečně činné.
Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Kdyby takový zaměstnavatel zúčtoval poživateli invalidního důchodu za měsíc leden 2026 příjem například 18 000 Kč, byla by vyměřovacím základem částka 1 794 Kč (18 000 – 16 206) s celkovou výší pojistného 243 Kč. Pokud příjem osoby, které byl přiznán invalidní důchod nepřevýší od ledna 2026 částku 16 206 Kč, neodvede zaměstnavatel žádné pojistné.
SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ A SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI
Pokud zaměstnanec současně podniká jako OSVČ, pak je důležité, kterou činnost považuje v tomto souběhu za hlavní zdroj svých příjmů, což si sám rozhoduje podle reálných (resp. očekávaných) příjmů v každé z těchto činností.
Jestliže pojištěnec považuje v roce 2026 za hlavní zdroj svých příjmů zaměstnání, není jeho povinností platit v podnikatelské činnosti zálohy na pojistné a pojistné za rok 2026 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém bude, popřípadě měl být v roce 2027 podán Přehled o výši daňového základu za rok 2026.
Bude-li pojištěnec naopak považovat v daném souběhu za hlavní zdroj svých příjmů samostatnou výdělečnou činnost, pak platil v roce 2025 alespoň minimální zálohy 3 143 Kč, od ledna 2026 se tato minimální záloha zvyšuje na již zmíněných 3 306 Kč. V zaměstnání nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmů zúčtovaných zaměstnanci. Současně však musí mít zaměstnavatel ve své evidenci založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Zaměstnavatel není povinen zkoumat, zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí, čestné prohlášení je pro něj rozhodným dokladem pro placení pojistného v zaměstnání. Kdyby zaměstnanec jako OSVČ minimální zálohy neplatil, řešila by tuto situaci zdravotní pojišťovna s pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.
Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností je rozhodující, která činnost je pojištěncem považována za hlavní zdroj příjmů, a v této činnosti musí být dodrženo zákonné minimum. Toto minimum je zajištěno buď odvodem pojistného za zaměstnance alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo placením…
