dnes je 28.3.2024

Input:

Neplacené volno a neomluvená absence z pohledu zdravotního pojištění

8.1.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

4.6
Neplacené volno a neomluvená absence z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

S účinností od 1. 1. 2015 došlo ve zdravotním pojištění k zásadní změně v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence.

V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při řešení neplaceného volna a neomluvené absence vychází zejména z ustanovení § 3 odst. 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb. Pro placení pojistného jsou v této právní normě důležitými například i ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. (rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance) a § 13 zákona č. 592/1992 Sb. (odvod pojistného při souběhu příjmů).

Nejdůležitější zásady

V důsledku této poměrně zásadní změny již zaměstnavatelé neodvádějí pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence, přesněji nenavyšují z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání vyměřovací základ, nicméně s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady:

  • pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo v podstatě bez ohledu na dobu trvání neplaceného volna nebo neomluvené absence. Minimální vyměřovací základ principiálně vychází i nadále z minimální mzdy, aktuálně je upraven v ustanoveních § 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb.,

  • u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například jde o osoby, za které platí pojistné stát) není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci,

  • lze konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se – na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 – identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence.

Výpočet výše pojistného zaměstnavatelem v aktuálně platných právních podmínkách

V následujícím textu jsou rozvedeny vybrané situace, které mohou zaměstnavatelé řešit v souvislosti s placením pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna, resp. při vykázané neomluvené absenci, a to v návaznosti na skutečnost, zda musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) či nikoli. V příkladech je řešeno poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci – stejným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, pokud by šlo o neomluvenou absenci.

1. Pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2018 při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 12.200 Kč

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 12.200 Kč ve výši 1.647 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

Vyměřovací základ zaměstnance činí 26.000 Kč, současně mu byly poskytnuty dva dny neplaceného volna.

Při sazbě 13,5 % z částky 26.000 Kč činí pojistné 3.510 Kč. Jedna třetina (1.170 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (2.340 Kč) uhradí zaměstnavatel.

K počtu dnů poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel nepřihlíží.

2. Pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2018 při odvodu pojistného poměrnou část minimálního vyměřovacího základu

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně jde o tyto případy:

  • zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání

Nahrávám...
Nahrávám...