Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2012

     Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) se poskytuje zaměstnancům v souladu s § 192 až 194 zákoníku práce. Podle zákona č. 187/2006 Sb. (dále jen „ZNP“) náleží pojištěnci nemocenské od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN“) nebo karantény, pokud podmínky pro vznik nároku byly splněny v době trvání pojištění nebo v době přerušení pojištění.

     V době prvních 21 kalendářních dnů DPN bude zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr náležet náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen „náhrada mzdy při DPN“), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. K nemocenskému pojištění nejsou přihlašováni ti zaměstnanci, jejichž zaměstnání nezaloží účast na nemocenském pojištění, protože nejsou splněny podmínky stanovené v § 6 ZNP. Pokud vznikne takovým zaměstnancům pracovní neschopnost, nemají nárok ani na náhradu mzdy po dobu prvních 21 kalendářních dnů DPN.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou se sjednanou výší odměny 1 850 Kč měsíčně. V jednotlivých měsících zúčtované odměny dosáhnou částky jen 1 850 Kč nebo nižší. Takový zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění a nebude mít v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu odměny při DPN. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu podle § 7 ZNP. Pokud však v některém měsíci zúčtovaný příjem dosáhne částky alespoň ve výši rozhodného příjmu, bude zaměstnanec v tomto měsíci účasten nemocenského pojištění a bude mít v případě DPN nárok na náhradu mzdy při DPN.

     Náhradu mzdy při DPN bude poskytovat zaměstnavatel ze svých prostředků, přičemž o polovinu zákonem stanovené a vyplacené náhrady mzdy za dobu DPN sníží odvod pojistného na sociální zabezpečení za příslušný měsíc, pokud si zvolil sazbu pojistného ve zvýšené sazbě, tj. 26 % z vyměřovacích základů zaměstnanců. Poskytne-li více, než stanoví zákon, musí ze svých prostředků plně hradit tu část náhrady mzdy za dobu DPN, která byla zaměstnancům poskytnuta nad zákonem stanovenou výši.

     Zaměstnavatel, který odvádí pojistné ve výši základní sazby, tj. 25 % z vyměřovacích základů, hradí náhradu mzdy sám.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel bude poskytovat náhradu mzdy při DPN i za první tři pracovní dny, které spadnou do doby prvních 21 kalendářních dnů DPN, a za další dny DPN vyplatí náhradu do výše průměrného výdělku. Z takto poskytnuté náhrady, která převyšuje zákonem stanovenou výši, musí být odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a daň. Současně nesmí zaměstnavatel, který hradí pojistné ve výši sazby 26 %, o tuto zvýšenou náhradu snížit odvod pojistného na sociální zabezpečení. Z hlediska příjmu právnických osob se jedná o daňově účinný náklad.

     Náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci v období prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN pouze za dny, které jsou jeho pracovními dny (jedná se o plánované směny), a za svátky, za které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle § 115 odst. 3 zákoníku práce nebo se mu plat nekrátí (viz § 135 odst. 1 zákoníku práce), pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle ZNP a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského podle § 26 a násl. ZNP. Zaměstnavatel eviduje čerpání podpůrčí doby, aby nepřiznal náhradu mzdy při DPN neoprávněně, tedy v době, kdy je již podpůrčí doba vyčerpána. Od 1. 1. 2012 je zaměstnavatel oprávněn požádat OSSZ o údaj o čerpané podpůrčí době.

     Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Do podpůrčí doby se započítávají i dny DPN z titulu pracovního úrazu. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

     Vznikne-li nárok na nemocenské z důvodu DPN, započítávají se do podpůrčí doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost, tedy například i u jiného zaměstnavatele. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započtou do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo (například když nemoc vznikla v době, kdy má zaměstnanec pracovní volno bez náhrady příjmu). Pokud však pojištěná činnost trvala tak, že od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti do vzniku nové pracovní neschopnosti uplynula doba alespoň 190 kalendářních dnů a tato podmínka je splněna i v případě jiného pojištěného zaměstnání, k předchozím dočasným pracovním neschopnostem se nepřihlíží.

     U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 63 kalendářních dnů poskytování dávky. I v tomto případě se do podpůrčí doby započítávají dny DPN vzniklé z titulu pracovního úrazu, za které byla poskytnuta dávka.

     Náhrada mzdy při DPN nepřísluší za první 3 pracovní dny, nejvýše však 24 neodpracované hodiny. Při nařízené karanténě bude náležet náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání. Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

     Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Příklad č. 3

Zaměstnanec má směny dlouhé 8 hodin. V pondělí odpracuje ze své směny pouze 7 hodin. Pak navštíví lékaře, který vystaví DPN tímto dnem. Počátek pracovní neschopnosti vzniká již tímto dnem, protože zaměstnanec neodpracoval celou směnu. V případě, že by odpracoval v pondělí celou směnu v rozsahu 8 hodin a již v tento den by vznikla pracovní neschopnost, musí se počátek DPN posunout na následující kalendářní den, tedy na úterý.

     Při pružném rozvržení pracovní doby si zaměstnanec volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem, které nazýváme volitelná pracovní doba. Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti - tzv. základní pracovní doba. Začátek a konec základní pracovní doby stanoví zaměstnavatel. Pružné rozvržení pracovní doby se však neuplatní v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu při DPN . Pro tyto účely je zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn. Jedná se o fiktivní rozvrh směn.

Příklad č. 4

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin a pracuje u zaměstnavatele, kde je uplatněna pružná pracovní doba. Zaměstnanec odpracuje v pondělí 8 hodin a pak odchází k lékaři, který ho tímto dnem zneschopní (pondělí). Pro účely stanovení počátku DPN je nutné určit fiktivní rozvrh směn. Zaměstnavatel stanoví fiktivní rozvrh takto: pondělí - 9 hodin, úterý - 9 hodin, středa - 9 hodin, čtvrtek - 7 hodin a pátek 6 hodin. Počátek pracovní neschopnosti začne v pondělí, protože zaměstnanec „neodpracoval“ celou fiktivní délku směny, ale jen její část. V případě, že by odpracoval 9 hodin, posunul by se počátek DPN na následující kalendářní den, tedy na úterý.

     U pružné pracovní doby se náhrada mzdy při DPN neposkytne za první 3 pracovní dny v rámci fiktivního rozvrhu směn, nejvýše však za 24 neodpracované hodiny.

Příklad č. 5

Jsou zadány shodné podmínky jako u předchozího příkladu s tím, že pracovní neschopnost bude trvat 21 kalendářních dnů. Náhrada mzdy při DPN se neposkytne za 24 hodiny, které připadnou na první tři plánované směny - pondělí 9 hodin, úterý 9 hodin, středa 6 hodin Za další odpadlé hodiny se náhrada již poskytne. Tj. středa 3 hodiny, čtvrtek 7 hodin, pátek 6 hodin atd. Pokud pracovní neschopnost pokračuje, od 22. kalendářního dne náleží nemocenské.

     Složitější situace bude u zaměstnanců pracujících ve směnném a nepřetržitém provozu, kde směny začínají v jednom kalendářním dni a končí v následujícím kalendářním dni. Pokud zaměstnanec odpracuje v den, kterým začíná DPN, celou směnu, je nutné počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den. Jestliže však v tento den má večer nastoupit na další noční směnu, nemá v daném kalendářním dni odpracovanou celou pracovní dobu dle harmonogramu směn, a DPN začíná již tímto dnem.

Příklad č. 6

Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 5. 2012 ve 22.00 hodin a ukončí ji dne 11. 5. 2012 v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná dočasně práceneschopným od 11. 5. 2012. Další směnu má nastoupit týž den, tj. 11. 5. 2012 ve 22.00 hodin. Dne 11. 5. 2012 nemá odpracovanou celou pracovní dobu. Tento den je prvním kalendářním dnem DPN a též prvním pracovním dnem DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).

Odlišně se bude posuzovat začátek DPN v následujícím případě. Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 5. 2012 ve 22.00 hodin a ukončí ji 11. 5. 2012 v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná dočasně práceneschopným od 11. 5. 2012. Další směnu má nastoupit až následující den, tj. 12. 5. 2012 v 6.00 hodin. Dne 11. 5. 2012 má odpracovanou celou pracovní dobu. Protože jej lékař uznal dočasně práceneschopným dne 11. 5. 2012, kdy má již celou směnu odpracovanou, začíná DPN následujícím kalendářním dnem, tedy od 12. 5. 2012 (jedná se o první kalendářní den DPN). Vzhledem k tomu, že má na tento den plánovanou směnu, bude to také první pracovní den v rámci DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).

Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá maximálně 21 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu tyto případy:

Příklad č. 7

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. 2012 do 30. 7. 2012 (21 kalendářních dnů). Na 30. 7. 2012 má plánovanou pouze noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin. Nastoupí do práce na tuto noční směnu dne 30. 7. 2012. Náhrada mzdy při DPN mu za tento den již nenáleží, protože mu náleží mzda za výkon práce (v rozsahu 2 hodin).

Příklad č. 8

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. 2012 do 30. 7. 2012 (21 kalendářních dnů). Na 30. 7. 2012 má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin dne 29. 7. a končí 30. 7. 2012 v 6.00 hodin ráno. Další směna začíná 30. 7. 2012 ve 22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na tuto noční směnu. Náhrada mzdy při DPN mu za tento den náleží v rozsahu 6 hodin (jedná se o pokračování noční směny z 29. 7. 2012) a mzda za výkon práce v rozsahu 2 hodin.

     Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá 22 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu tyto případy:

Příklad č. 9

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. 2012 do 31. 7. 2012 (22 kalendářních dnů). Na 31. 7. 2012 má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na noční směnu dne 31. 7. 2012. Zaměstnanci za tento den nenáleží nemocenské, jelikož mu za tento den náleží započitatelný příjem v rozsahu celé plánované pracovní doby (sice jen v rozsahu 2 hodin, protože v rámci harmonogramu směn nebylo na tento den více stanoveno).

Příklad č. 10

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. 2012 do 31. 7. 2012 (22 kalendářních dnů). Na 30. 7. 2012 má plánovanou noční směnu od 22.00 hodin, která končí dne 31. 7. 2012 v 6.00 hodin ráno. Pak má na tento den plánovanou směnu od 22. hodin. Do práce nastoupí na noční směnu dne 31. 7. 2012, která začíná ve 22.00 hodin. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy do 30. 7. 2012 do 24.00 hod. (tímto dnem končí 21 kalendářních dnů DPN). Od 22. kalendářního dne náleží nemocenské, ovšem v daném případě jen v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Započitatelný příjem mu bude náležet za 2 hodiny (doba od 22.00 hodin do 24.00 hodin dne 31. 7. 2012) a nemocenské za 6 hodin, protože za tuto dobu mu nenáleží příjem (doba od 00 hodin do 6.00 hodin ráno dne 31. 7. 2012).

     Nárok na náhradu mzdy při DPN vzniká pokud:

1. zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána podpůrčí doba,

2. byl uznán práceneschopným nebo má nařízenou karanténu,

3. DPN si nepřivodil zaměstnanec úmyslně.

     Nárok na výplatu náhrady při DPN nevznikne v době:

1. kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,

2. v době stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,

3. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,

4. kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),

5. vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a nikoliv na náhradu mzdy při DPN.

6. jestliže v prvním období DPN výjimečně náleží nemocenské (jde o souběh nároků na nemocenské z titulu DPN a karantény - viz § 48 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.), nebo peněžitá pomoc v mateřství (tato dávka nemocenského pojištění má přednost před nemocenským - viz § 48 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb.),

7. vznikne-li zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu při DPN podle § 192 ZP, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Příklad č. 11

Zaměstnanec požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 4. 2012 do 31. 5. 2012 a v době od 25. 4. 2012 do 25. 5. 2012 je uznán dočasně práceneschopným. Nárok na náhradu mzdy, ani nárok na nemocenské nevznikne.

Příklad č. 12

Zaměstnanec požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 4. 2012 do 31. 5. 2012 a DPN vznikne dne 1. 4. 2012. Nárok na náhradu mzdy vznikne, protože DPN vznikla dnem, kterým začalo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, ale zaměstnanec na takové pracovní volno ještě nenastoupil. Od 22. kalendářního dne bude náležet nemocenské. Nárok na náhradu mzdy by nevznikl, pokud by pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové pracovní volno. Pokud DPN vznikne až 2. 4. 2012, nárok na náhradu nevznikne.

V případě, že bude DPN pokračovat i po ukončení neplaceného volna a bude trvat do 31. 7. 2012, pak bude zaměstnanci náležet pouze nemocenské, neboť v době neplaceného volna uplynulo prvních 21 kalendářních dnů DPN. Nemocenské však bude náležet až od 1. 6. 2012 (následující kalendářní den po dni, jímž končí pracovní volno) a bude poskytnuto až do 31. 7. 2012.

     Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného…