Minimální vyměřovací základ představuje ve zdravotním
			 pojištění významnou hodnotu jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně
			 výdělečně činné. V následující analýze se proto zaměřím na podmínky platné ve
			 zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2012.
     Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí
			 být odvedeno u obou těchto skupin plátců pojistného (tedy zaměstnavatelů a
			 OSVČ) alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Z této povinnosti jsou
			 taxativním výčtem vyňaty tyto osoby:
- zaměstnanci - s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením,
						kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o
						sociálním zabezpečení, 
- kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
						avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, 
- kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě
						do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, 
- kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou
						výdělečnou činnost a odvádí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální
						zákonné výši (tj. od ledna 2012 nejméně v částce 1 697 Kč), 
- za které je plátcem pojistného stát, 
 - pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období
			 (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich
			 skutečný příjem. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální
			 mzda. 
- osoby samostatně výdělečně činné - výše uvedené pod body a) - c), 
- které jsou současně zaměstnanci a jako zaměstnanci odvádějí
						pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. v roce 2012 alespoň z
						vyměřovacího základu 8 000 Kč), 
- za které je plátcem pojistného stát. 
 
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období kalendářního
			 roku. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % jejich skutečného příjmu po
			 odpočtu výdajů vynaložených na dosažení zajištění a udržení příjmu. Jestliže v
			 průběhu roku není v příslušném kalendářním měsíci některá z výše uvedených
			 podmínek splněna po dobu celého kalendářního měsíce, musí být v tomto měsíci
			 respektován ze strany OSVČ minimální vyměřovací základ.
Při splnění výše uvedených podmínek nemusí vyjmenovaní zaměstnanci,
			 resp. OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ. V dalším textu však již budou
			 charakterizovány situace, kdy se na zaměstnavatele (zaměstnance) a OSVČ již
			 povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima v aktuálně platných právních
			 podmínkách vztahuje. S ohledem na výši minimální mzdy platné v roce 2012 musí
			 zaměstnavatel odvést pojistné nejméně z vyměřovacího základu 8 000 Kč,
			 tedy alespoň v částce 1 080 Kč, při současném splnění následujících
			 podmínek:
- na zaměstnance (a zaměstnavatele - plátce pojistného) se
				  vztahuje povinnost odvodu alespoň minimální výše pojistného a 
- pracovněprávní vztah zakládající účast na zdravotním pojištění
				  trvá po celý kalendářní měsíc. 
     Netrvá-li například zaměstnání po dobu celého
			 kalendářního měsíce, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část v
			 návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v příslušném měsíci.
     Vyměřovacím základem pro placení pojistného je ve
			 zdravotním pojištění úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
			 zdaňovaných podle
			 § 6 zákona o daních z příjmů, které jsou zúčtovány
			 zaměstnavatelem zaměstnanci za podmínek stanovených zejména v jednotlivých
			 ustanoveních
			 § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
			 všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
			 ZoPVZP). Nicméně zaměstnavatelé nesmějí zapomínat, že pokud se na zaměstnance
			 podle
			 § 3 odst. 6 ZoPVZP vztahuje
			 povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního
			 vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální
			 povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.
     V souvislosti s placením pojistného je zapotřebí v
			 přímé vazbě na minimální vyměřovací základ respektovat zejména
			 následující:
- nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním
				  měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný
				  doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, 
- tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele
				  zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda
				  zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází
				  povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. 
- doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů,
				  platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Tuto částku pojistného
				  nelze klasicky dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny
				  placené zaměstnavatelem. 
- má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než
				  minimální mzda, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li
				  součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním
				  měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje
				  zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu
				  toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z
				  více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů. 
- odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí
				  být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní
				  úvazek, 
- pokud se ze zákonných důvodů (viz dále) snižuje minimální
				  vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto
				  sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do této
				  poměrné části, 
- doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho
				  poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně
				  prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí, 
- jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení
				  pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3
				  odst. 8 ZoPVZP), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše
				  zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ. 
     V následujícím textu jsou (včetně příkladů) vybrány
			 některé situace, kdy je placení pojistného na zdravotní pojištění bezprostředně
			 vázáno na minimální vyměřovací základ.
 Nahoru1. Zaměstnanci je zúčtován příjem nižší než 8 000 Kč
      Zaměstnavatel musí provést dopočet a doplatek
			 pojistného tak, aby za rozhodné období kalendářního měsíce odvedl zdravotní
			 pojišťovně pojistné v částce 1 080 Kč. Zaměstnavatel nejprve vypočte pojistné
			 ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu, kdy jednu třetinu takto vypočteného
			 pojistného srazí zaměstnanci, zbylé dvě třetiny hradí zaměstnavatel. Pojistné
			 ve výši 13,5 % z rozdílu mezi zúčtovanou hrubou mzdou a částkou minimální mzdy
			 platí zaměstnanec. Pouze v případě, kdy je skutečná výše příjmu zapříčiněna
			 překážkami na straně zaměstnavatele podle
			 § 207 až § 209 zákoníku práce,
			 přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Příklad č. 1Příjem zaměstnance činí při zkráceném pracovním úvazku
				měsíčně 5 000 Kč.
Výše odvodu pojistného se vypočítá následujícím způsobem. Z
				dosaženého příjmu 5 000 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného ve výši 13,5 %,
				tj. 675 Kč. Jednu třetinu z této částky ve výši 225 Kč srazí zaměstnavatel
				zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny (tj. 450 Kč) pak uhradí
				zaměstnavatel ze svých prostředků. Protože však není v tomto případě zabezpečen
				odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, odvede zaměstnavatel ještě
				doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu 8 000 - 5 000 = 3 000 × 0,135 =
				405 Kč. Zaměstnanec tedy zaplatí 225 + 405 = = 630 Kč, zaměstnavatel odvede 450
				Kč. Za této situace je již zajištěn odvod pojistného ze zákonem stanoveného
				minima.
Podotýkám, že ve zdravotním pojištění nerozhoduje například
				rozsah pracovního úvazku, ale výhradně výše příjmu, zúčtovaného zaměstnanci za
				rozhodné období kalendářního měsíce.
 2. Zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno nebo má vykázánu
			 neomluvenou absenci
     Z hlediska placení pojistného registrujeme u těchto
			 dvou důvodů nepřítomnosti v zaměstnání především tyto odlišnosti:
- z neplaceného volna se pojistné neplatí tehdy, jedná-li se o
				  situace vyjmenované v ustanovení
				  § 3 odst. 5 písm. a) - c)
				  ZoPVZP, 
- na platbě pojistného z neplaceného volna se obecně podílí jak
				  zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Může však dojít k situaci, kdy pojistné z
				  neplaceného volna, standardně hrazené zaměstnavatelem, případně jeho část,
				  uhradí na základě písemné smlouvy zaměstnanec (podle
				  § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o
				  veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZoVZP -
				  viz příklady). 
- zaměstnavatel se nepodílí na platbě pojistného v případě
				  neomluvené absence - veškeré pojistné hradí (prostřednictvím zaměstnavatele)
				  absentující zaměstnanec. 
     Trvá-li neplacené volno či neomluvená absence celý
			 kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem zaměstnance minimální mzda. Pokud
			 však tyto okolnosti trvají pouze po část kalendářního měsíce, připočítává se k
			 zúčtovanému příjmu poměrná část minimální mzdy podle počtu celých kalendářních
			 dnů trvání neplaceného volna nebo neomluvené absence a tyto dvě složky se pro
			 účel stanovení vyměřovacího základu a výše pojistného sčítají.
Příklad č. 2Hrubý příjem zaměstnance činil v měsíci lednu 2012 částku 20
				000 Kč a zároveň bylo zaměstnanci v tomto měsíci poskytnuto neplacené volno v
				rozsahu 3 kalendářních dnů, přičemž na úhradě pojistného z neplaceného volna se
				podíleli v souladu se zákonem jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.
Celková výše pojistného, tvořená součtem pojistného z
				dosaženého příjmu a pojistného z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu, se
				vypočte následujícím způsobem:
Vyměřovací základ = dosažený příjem + [(3 : 31) × 8 000] = 20
				000 + 774,19 = 20 774,19 Kč
Celková výše pojistného na zdravotní pojištění, odvedená
				zaměstnavatelem za měsíc leden 2012, bude u tohoto zaměstnance po zaokrouhlení
				činit 2 805 Kč [(20 000 × 0,135) + + (774,19 × 0,135)].
Celková výše pojistného: 2 805 Kč (2 700 + 105)
Platba zaměstnance: 935 Kč (900 + 35)
Platba zaměstnavatele: 1 870 Kč (1 800 + 70)
 Příklad č. 3Vycházejme ze stejných podmínek jako v předcházejícím
				příkladu, pouze pojistné z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu,
				hrazené zaměstnavatelem, platí na základě uzavřené písemné smlouvy v plné výši
				zaměstnanec. Za této situace bude pojistné odvedeno následovně:
Celková výše pojistného: 2 805 Kč (2 700 + 105)
Platba zaměstnance: 1 005 Kč (900 + 105)
Platba zaměstnavatele: 1 800 Kč
 Příklad č. 4Na rozdíl od podmínek uvedených v předcházejícím příkladě se
				zaměstnanec a zaměstnavatel na základě písemné smlouvy dohodli, že z částky
				pojistného 70 Kč, které standardně platí zaměstnavatel, uhradí zaměstnanec 50
				Kč.
Na základě tohoto ujednání bude platba pojistného za měsíc
				leden 2012 provedena následovně:
Celková výše pojistného: 2 805 Kč (2 700 + 105)
Platba zaměstnance: 985 Kč (900 + 85)
Platba zaměstnavatele: 1 820 Kč (1 800 + 20)
  Nahoru3. Zaměstnanec má současně více zaměstnání
      Pro účely placení pojistného se v rozhodném období
			 kalendářního měsíce sčítají příjmy zaměstnance zakládající účast na zdravotním
			 pojištění. Pokud je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů dosaženo alespoň
			 minimální mzdy, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu
			 (nutno však přiložit doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele či
			 zaměstnavatelů). Naopak dopočet se provádí tehdy, jestliže výše
			 zúčtovaných příjmů nedosáhne za daný kalendářní měsíc alespoň 8 000 Kč. Za
			 tohoto stavu, tedy v případě více souběžných zaměstnání s celkovou částkou
			 příjmů do 8 000 Kč, pověřuje zaměstnanec k provedení doplatku pojistného do
			 zákonného minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Za těchto
			 okolností je tedy průběžně nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.
Příklad č. 5Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 4 000 Kč. Tento
				zaměstnanec pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční
				příjem činí 5 200 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení
				pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném
				zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku
				převyšuje?
S ohledem na výši vyměřovacích základů pro odvod pojistného na
				zdravotní pojištění je součtem příjmů zajištěn v příslušném kalendářním měsíci
				odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení
				pojistného je v tomto případě částka 4 000 Kč, minimální vyměřovací základ zde
				nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je
				však nutné mít k dispozici veškeré materiály dokladující příjmy zaměstnance v
				daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 5 200 Kč u
				jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být doložen postup při odvodu pojistného i
				u zaměstnavatele s hrubým příjmem 5 200 Kč. Za dané situace je tedy nutností
				průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť za těchto okolností nelze u
				žádného zaměstnavatele vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl
				pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
 Příklad č. 6Zaměstnankyně má sjednány dva pracovní poměry na dobu
				neurčitou se zkráceným pracovním úvazkem. U zaměstnavatele A dosahuje měsíčně
				příjmu 2 400 Kč a u zaměstnavatele B 2 000 Kč.
Součet výdělků u obou zaměstnavatelů činí 4 400 Kč, což je méně
				než minimální mzda 8 000 Kč.
Zaměstnankyně musí prostřednictvím jednoho zaměstnavatele,
				kterého si zvolí, doplatit pojistné z rozdílu minimální mzdy a dosažených
				příjmů, a to ve výši 13,5 %.
Doplatek: 0,135 × (8 000 - 4 400) = 0,135 × 3 600 = 486
				Kč
Zaměstnankyně pověří odvodem doplatku zaměstnavatele, u kterého
				dosahuje vyššího měsíčního příjmu, v našem případě tedy zaměstnavatele A. Ten
				potom vypočte nejprve pojistné ve výši 13,5 % z 2 400 Kč, tedy 0,135 × × 2 400
				= 324 Kč.
Z toho zaměstnankyni srazí 1/3 pojistného 324 : 3 = 108 Kč a
				dále odvede i doplatek za zaměstnankyni = 486 Kč.
Zaměstnavatel A odvede: 324 + 486 = 810 Kč
Zaměstnankyni strhne celkem: 108 + 486 = 594 Kč
Zaměstnavatel A uhradí celkem: 810 - 594 = 216 Kč
U zaměstnavatele B bude výpočet odvodu na zdravotní
				pojištění podstatně jednodušší.
Tento zaměstnavatel odvede: 0,135 x 2 000 = 270 Kč
Zaměstnankyni srazí 1/3 pojistného 270 : 3 = 90 Kč
Ze svých prostředků uhradí 270 - 90 = 180 Kč
Za této situace je z hlediska správnosti postupu při placení
				pojistného na zdravotní pojištění nutná průběžná součinnost obou zaměstnavatelů
				včetně dokladů o výši příjmu v příslušném kalendářním měsíci.
  Nahoru4. Zaměstnanec současně podniká jako OSVČ
      Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou
			 činností je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho
			 příjmů. Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, musí být zaměstnavatelem
			 odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. V rámci
			 samostatné výdělečné činnosti pak nemusí být minimum dodrženo a rovněž není
			 povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.
     Pokud je hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná
			 činnost, musí být pravidelně placeny měsíční zálohy, od ledna 2012 nejméně v
			 částce 1 697 Kč. V zaměstnání pak nemusí být minimum 8 000 Kč respektováno a
			 pojistné se odvádí ze skutečné výše dosaženého příjmu. Zaměstnavateli však musí
			 být formou čestného prohlášení potvrzeno, že zaměstnanec platí alespoň
			 minimální zálohy jako OSVČ.
Příklad č. 7Hrubý příjem zaměstnance činí 7 200 Kč. Současně je tento
				zaměstnanec osobou samostatně výdělečně činnou s měsíční platbou záloh na
				pojistné ve výši 2 410 Kč.
V…