Rozhodným obdobím pro placení pojistného
zaměstnavatelem je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc, z tohoto
důvodu zaujímá doba (délka) trvání zaměstnání v rámci kalendářního měsíce
významnou roli. V případě zaměstnání pouze po část kalendářního měsíce nemusí
být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí
podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci z
poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tento postup vychází z
ustanovení
§ 3 odst. 9 písm. a)
zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“), odlišný postup je uveden v závěru.
V následujícím textu budu formou příkladů vycházet ze
situace, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce a
dále v zaměstnání pokračuje, výjimkou je pouze příklad č. 1. Ve všech
příkladech se na zaměstnance (a jeho zaměstnavatele) vztahuje povinnost odvodu
pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Příklad č. 1
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 10.
8. 2010 a v rámci zkušební doby byl pracovněprávní vztah ukončen dohodou ke dni
26. 8. 2010. Za odpracované dny byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda ve výši
12 400 Kč.
Zaměstnavatel odvede pojistné ve výši 13,5 % z
hrubé mzdy 12 400 Kč, tedy v částce 1 674 Kč. Vzhledem k tomu, že zúčtovaný
hrubý příjem zaměstnance je vyšší než minimální mzda, nemusí se zaměstnavatel
na rozdíl od následujícího příkladu zabývat problematikou poměrné části
minimálního vyměřovacího základu.
Příklad č. 2
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání taktéž
dne 10. 8. 2010 a pracuje dál. V měsíci srpnu činil jeho hrubý příjem 6 640
Kč.
Hrubý příjem zaměstnance nedosáhl v rozhodném
období kalendářního měsíce částky minimálního vyměřovacího základu (minimální
mzdy) ve výši 8 000 Kč. V takovém případě musí zaměstnavatel propočítat, zda
zúčtovaná mzda za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu dosahuje
poměrné části minimální mzdy. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že
ve zdravotním pojištění se posuzují vždy výhradně kalendářní dny. Poměrnou část
minimálního vyměřovacího základu vypočítáme dle vzorce:
PČ min VZ = (22 : 31) x 8 000 = 5 677,42
Kč
Z uvedeného výpočtu vyplývá, že hrubá mzda
zaměstnance je za měsíc srpen 2010 vyšší než takto vypočtená poměrná část
minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že v tomto případě se odvede
pojistné z hrubé mzdy 6 640 Kč v částce 897 Kč.
Pokračujme dál při řešení tohoto příkladu a
vycházejme ze situace, kdy by hrubá mzda zaměstnance činila za uvedených 22
kalendářních dnů částku 5 000 Kč.
I v tomto případě musí zaměstnavatel reagovat na
výše uvedený výpočet a jeho postup při stanovení výše pojistného bude
následující: z hrubé mzdy 5 000 Kč vypočte 13,5 %, což činí 675 Kč. Jednu
třetinu z této částky (tj. 225 Kč srazí zaměstnanci, zbývající dvě třetiny,
tedy 450 Kč, hradí zaměstnavatel). Pojistné z rozdílové částky vyměřovacích
základů (5 677,42 - 5 000) hradí ve výši 13,5 % zaměstnanec, to znamená, že k
částce sražené zaměstnanci ve výši 225 Kč se připočte ještě úhrada doplatku 92
Kč (677,42 x 0,135). V případě, že by byl nižší vyměřovací základ zapříčiněn z
důvodu překážek na straně organizace podle
§ 207 až § 209 zákoníku práce,
přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Podotýkám, že
v dalších měsících již musí být dodržena povinnost odvodu pojistného nejméně z
částky 8 000 Kč.
Příklad č. 3
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání rovněž
dne 10. 8. 2010 a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za tuto dobu 3 400 Kč.
Současně byl zaměstnán u jiného zaměstnavatele a jeho příjem v druhém
zaměstnání dosáhl 7 000…
