V souvislosti s placením pojistného na zdravotní
pojištění musí zaměstnavatel vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance
vztahuje zákonná výjimka a pojistné pak nemusí být odváděno z minimálního
vyměřovacího základu, nebo naopak zda musí být ze strany zaměstnavatele
proveden v příslušném kalendářním měsíci dopočet do minimálního vyměřovacího
základu (minimální mzdy 8 000 Kč) tak, aby byl zajištěn odvod pojistného v
souladu se zákonem. Mezi zaměstnance, pro které neplatí minimální vyměřovací
základ, řadíme ve smyslu ustanovení
§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZoPVZP“), osobu:
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se
poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním
zabezpečení,
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do
sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče
se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích
(mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje
čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu
návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním
pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec,
matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči
rodičů.
která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou
činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního
vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
za kterou je plátcem pojistného i stát, pokud některá z výše
uvedených skutečností trvá po celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím
základem zaměstnance je za této situace skutečná výše dosaženého příjmu,
minimální vyměřovací základ nemusí být respektován.
Příklad č. 1
Hrubý příjem zaměstnance v pracovním poměru se pohybuje v
rozpětí 6 000 Kč až 7 500 Kč. Tento zaměstnanec je zároveň osobou samostatně
výdělečně činnou a platí měsíční zálohy 1 601 Kč. Je za této situace
zaměstnavatel povinen dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího
základu?
Při placení pojistného na zdravotní pojištění za tohoto
zaměstnance je zapotřebí vycházet ze znění
§ 3 odst. 8 písm. d)
ZoPVZP. Podle tohoto ustanovení (viz výše) je u těchto zaměstnanců vyměřovacím
základem jejich skutečný příjem. V této souvislosti bude z pracovního poměru
odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do
minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč.
Pokud by však tento zaměstnanec neplatil zálohy na pojistné
jako OSVČ alespoň v minimální výši, muselo by být za něj v zaměstnání odvedeno
v daném kalendářním měsíci pojistné nejméně v částce 1 080 Kč (13,5 % z
minimální mzdy 8 000 Kč).
Příklad č. 2
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní
činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 5 000 Kč. Současně má uzavřenou
pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, kde dosahuje hrubého příjmu 22 000
Kč.
Za předpokladu, že zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u
kterého pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný
zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího
základu, neprovádí se v tomto případě dopočet do zákonného minima 8 000 Kč, ale
pojistné se odvádí ze skutečné výše zaměstnancova příjmu. Zaměstnavatel, který
takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance
vyšší než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem
„balancuje“ na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku
8 000 Kč, musí být v tomto případě informován další zaměstnavatel. Z hlediska
placení pojistného postačí, když úhrn příjmů zaměstnance dosáhne v kalendářním
měsíci minimální mzdy - v takovém případě žádný ze zaměstnavatelů dopočet
neprovádí.
Příklad č. 3
Poživateli invalidního důchodu byl v měsíci lednu zúčtován
hrubý příjem 4 500 Kč, mimoto mu zaměstnavatel poskytnul v tomto měsíci tři dny
neplaceného volna.
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění poskytuje takovému
zaměstnanci určitá zvýhodnění, spočívající ve skutečnosti, že:
