3.12.2 
Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
 
  Ing. Olga Krchovová 
  Minimální vyměřovací základ je odvozen z minimální mzdy stanovené na příslušné období nařízením vlády. Od 1. 1. 2025 činí výše minimální mzdy 20 800 Kč. 
 U pojištěnců státu neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu.
   Příklad 1 – zaměstnanec má jednoho zaměstnavatele 
  Zaměstnanec pracuje na třetinový úvazek s výdělkem 8 700 Kč měsíčně. Není pojištěnec státu. 
      Příklad 2 – zaměstnanec má neplacené volno a pečuje o dítě 
  Zaměstnankyně pečuje celodenně a řádně o dítě do 7 let a se zaměstnavatelem si po skončení rodičovské dovolené domluvila čerpání neplaceného volna až do nástupu dítěte do školky.  
 Zaměstnankyně patří mezi specifické pojištěnce státu, u kterých jsou stanoveny konkrétní podmínky pro zařazení do této kategorie. Skutečnost, že pečuje o dítě do 7 let nebo alespoň o 2 děti do 15 let ji v případě, že nemá u zaměstnavatele příjem podléhající zdravotnímu pojištění, zařazuje do kategorie zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nemá povinnost doměřovat zdravotní pojištění do minima. 
     Příklad 3 – pojištěnec státu 
  Žena pobírá rodičovský příspěvek a z důvodu péče o dítě má sjednanou kratší pracovní dobu. Její příjem činí 8 955 Kč měsíčně.  
   
 
 
  Zaměstnavatel musí mít doloženo potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku a též musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Znamená to, že zaměstnankyně je v kategorii "M" vedena od doby nástupu na mateřskou dovolenou, dále po dobu rodičovské dovolené a též po dobu pobírání rodičovského příspěvku. Aby nedošlo k pochybení, musí zaměstnavatel mít tuto skutečnost na paměti a sledovat i dobu pobírání rodičovského příspěvku, aby včas oznámil vynětí pojištěnce z příslušné kategorie. K ukončení kategorie "M" se použije kód "U". 
  Předpokládejme, že zaměstnankyně využije možnosti být na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte.  
 V kategorii "M" zůstává až do 3 let věku dítěte z důvodu rodičovské dovolené. Pokud bude nadále pečovat o dítě a vrátí se do zaměstnání, kategorie "M" musí být ukončena s použitím kódu "U". 
     Příklad 4 – čerpání dovolené po ukončení MD a následná rodičovská dovolená 
  Dnem nástupu na mateřskou dovolenou oznámí zaměstnavatel zařazení pojištěnky do kategorie pojištěnců státu s použitím kódu "M“. Žena po ukončení mateřské dovolené požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Může současně pobírat i rodičovský příspěvek.  
 1.	 Pokud pobírá rodičovský příspěvek a zaměstnavateli tuto skutečnost doloží, zůstává v kategorii "M" nadále. Jestliže však rodičovský příspěvek pobírá jiná osoba, je nutné v době čerpání dovolené ukončit kód "M" s použitím kódu "U". V případě, že bude žena pokračovat v péči o dítě a požádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, je nutné opět použít kód "M". 
  Po ukončení rodičovské dovolené žena z důvodu péče o dítě požádá o pracovní volno bez náhrady příjmu, například do věku 4 let dítěte.  
 Zaměstnavatel musí oznámit ukončení kódu "M" s použitím kódu "U" a nově zařadit pojištěnce do kategorie pojištěnců státu použitím kódu "L". Po návratu do zaměstnání je nutné ukončit i kód "L" s použitím kódu "T".
 2.	 Pokud rodičovský příspěvek nepobírá (pobírá ho otec dítěte), je nutné na dobu čerpání řádné dovolené provést vynětí z kategorie "M" použitím kódu "U". Po ukončení dovolené se opět musí oznámit nástup ženy na rodičovskou dovolenou pomocí kódu "M".
     Příklad 5 – muž na rodičovské dovolené 
  Zaměstnanec (muž) nastupuje na rodičovskou dovolenou. 
 Mezi pojištěnce státu patří také muž na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně s použitím kódu "M" a ukončení rodičovské dovolené kódem "U".
     Příklad 6 – zaměstnanec, který má 2 zaměstnavatele, a ani u jednoho nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, ale v součtu dosáhne alespoň minima 
 Doplatek do minima nevzniká. Musí však být vedena průkazná evidence o tom, že zdravotní pojištění bylo v měsíčním úhrnu vyměřovacích základů odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Každý z těchto zaměstnavatelů musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele o výši sraženého pojistného, aby byla zajištěna průkaznost odvedeného pojistného.
 Měsíční předávání dokladů o výši vyměřovacích základů je nepraktické a vzhledem k souběžnému výpočtu mezd i téměř nemožné. Zaměstnanec si zvolí zaměstnavatele, který bude kontrolovat platbu pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu a od druhého zaměstnavatele mu dodá potvrzení, z jaké částky je měsíčně zdravotní pojištění odváděno (jde-li o pravidelnou částku), mění-li se výše odměny, zaměstnanec dokládá výplatními páskami (zpětně). Zaměstnavatel, který doměrek do minimálního pojištění kontroluje, tuto skutečnost druhému zaměstnavateli potvrdí.
  U zaměstnavatele A má zaměstnanec příjem 16 000 Kč, u zaměstnavatele B má příjem 8 000 Kč. 
      Příklad 7 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů a u jednoho dosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu 
 Doplatek do minima nevzniká. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele, že u něj je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. 
     Příklad 8 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů, součet příjmů nedosahuje minimálního vyměřovacího základu 
  Zaměstnanec si zvolí jednoho zaměstnavatele pro výpočet doplatku do minima. Předpokládejme, že u zaměstnavatele A má příjem 10 500 Kč a u zaměstnavatele B 4 500 Kč. Zaměstnanec si vybere pro srážku doplatku zaměstnavatele A.  
 Doplatek se bude počítat vždy s měsíčním zpožděním, protože k výpočtu doplatku je nutné dokládat výplatní pásky od druhého zaměstnavatele. Zaměstnavatel B musí mít od zaměstnavatele A doloženo, že provádí doplatek do minima na základě požadavku zaměstnance.
  *) Výše minimálního pojistného činí 2 808 Kč, v našem příkladu činí pojistné 2 809 Kč, což je způsobeno zaokrouhlováním pojistného u každého zaměstnavatele v souladu s právní úpravou.
     Příklad 9 – zaměstnanec je současně OSVČ  
  Podnikání je hlavním zdrojem příjmu 
  Pokud je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou a podnikání je jeho hlavní zdroj příjmů, pak v rámci zaměstnání platí pojistné pouze z příjmů, kterých dosáhne. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. Zaměstnavateli musí zaměstnanec prokázat, že platí pojistné jako OSVČ alespoň v minimální výši, která pro rok 2025 činí 3 143 Kč měsíčně. 
  Podnikání není hlavním zdrojem příjmu 
  V rámci zaměstnání platí pro takového zaměstnance ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pro zaměstnavatele není podstatné, zda zaměstnanec v rámci podnikatelské činnosti odvádí zdravotní pojištění. Pokud bude příjem ze zaměstnání nižší než minimální mzda, bude zaměstnavatel z jeho příjmu srážet bez souhlasu doplatek do minima – viz postup v Příkladu 1. 
     Příklad 10 – překážky na straně zaměstnavatele a doplatek do minimálního vyměřovacího základu 
  Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. V případě nízké mzdy může být z důvodu snížené náhrady vyměřovací základ pro zdravotní pojištění pod výší minimální mzdy.  
 Pokud náhrada ušlého výdělku ve výši 60 % průměrného výdělku bude nižší než minimální vyměřovací základ, musí doplatek do minima hradit v plné výši zaměstnavatel. Současně se jedná o daňově účinný náklad.
     Příklad 11 – neplacené volno a neomluvená absence 
  Zaměstnavatel nemá povinnost sledovat pro účely zdravotního pojištění pracovní volno bez náhrady příjmu ani neomluvenou absenci, neboť tyto skutečnosti již nemají vliv na odvod zdravotního pojištění.  
 Pokud však z důvodu neplaceného volna nebo neomluvené absence vznikne zaměstnavateli povinnost…