Zrušení karenční doby a snížení sazby pojistného – tyto změny se promítnou do mzdových výpočtů. Ukážeme si jak.
1. DOČASNÁ PRACOVNÍ NESCHOPNOST
Zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se s účinností od 1. 7. 2019 ruší tzv. karenční doba.
Přechodné ustanovení uvedené v článku II. stanoví, že náhrada mzdy nebo platu v době dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů. Znamená to, že pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost (dále jen "DPN") před 1. 7. 2019 a trvá i po 30. 6. 2019, řídí se poskytování náhrady mzdy, platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle dosavadních právních předpisů, tzn., že se uplatní karenční doba.
První tři pracovní dny trvání DPN
Náhrada mzdy při DPN nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, pokud DPN vznikla přede dnem 1. 7. 2019 a trvá i po něm. Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání.
Vznikne-li DPN dne 1. 7. 2019 a později, náleží zaměstnanci náhrada mzdy a platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského a pokud pracovní poměr trvá.
Počátek DPN
Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.
Pokud vznikla DPN v den, kdy zaměstnanec celou směnu odpracoval, je zaměstnavatel povinen počátek DPN posunout na následující kalendářní den. Odpracoval-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.
Příklad č. 1 – DPN na přelomu čtvrtletí
Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 24. 6. 2019 (pondělí) a bude trvat do 17. srpna 2019.
Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 27. 6. (čtvrtek, tj. od 4. pracovního dne DPN) do 7. 7. Od 8. 7. bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 27. 6. do 30. 6. použit průměrný výdělek platný k 1. 4. a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 7. do 7. 7. průměrný výdělek platný k 1. 7. Náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.
Ačkoliv je tzv. karenční doba od 1. 7. 2019 zrušena, dle přechodných ustanovení se uplatní právní úprava platná do 30. 6. 2019, pokud DPN začala před účinností zákona č. 32/2019 Sb. ( v daném případě je počátek DPN 24. 6. 2019).
Příklad č. 2 – jednosměnný provoz, rovnoměrně rozvržená týdenní pracovní doba
Zaměstnankyně má sjednanou týdenní pracovní dobu v rozsahu 35 hodin. Dne 1. 7. 2019 odpracovala ze své směny trvající 7 hodin jen 4 hodiny a odešla k lékaři. Ten vystavil DPN od 1. 7. 2019 .
Náhrada mzdy při DPN se poskytne v rámci prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN za všechny plánované směny uvedené v harmonogramu směn s výjimkou části směny dne 1. 7. 2019, kterou odpracovala a za kterou náleží mzda.
Příklad č. 3 – jednosměnný provoz s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou
Zaměstnanec pracuje v rámci stanovené týdenní pracovní doby bez zkrácení měsíční mzdy v rozsahu 37 hodin týdně, která je rozvržena nerovnoměrně. Harmonogramem směn byla na 30. 6. 2019 plánována směna v délce 10 hodin, z níž zaměstnanec:
- odpracoval 6 hodin a odešel k lékaři na pohotovost, který vystavil DPN od 30. 6. 2019,
- odpracoval celou směnu a odešel k lékaři na pohotovost, který vystavil DPN od 30. 6. 2019.
Ad a) DPN vznikla dne 30. 6. 2019. Tímto dnem začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů DPN. Zaměstnavatel neposkytne náhradu mzdy při DPN za první tři plánované směny, nejvýše však za 24 neodpracované hodiny.
Ad b) Lékař vystavil počátek DPN od 30. 6. 2019. Protože zaměstnanec odpracoval celou směnu, je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den – 1. 7. 2019. Zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy při DPN za všechny plánované směny uvedené v harmonogramu směn v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN.
Stanovení počátku DPN u směnného a nepřetržitého provozu a zrušení karenční doby – noční směny
Složitější situace je u zaměstnanců pracujících ve směnném a nepřetržitém provozu, kde směny začínají v jednom kalendářním dni a končí v následujícím kalendářním dni. Pokud zaměstnanec odpracuje v den, kterým začíná DPN, celou směnu (celou pracovní dobu určenou harmonogramem směn), je nutné počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den. Jestliže však v tento den má večer nastoupit na další noční směnu, nemá v daném kalendářním dni odpracovanou celou pracovní dobu dle harmonogramu směn a DPN začíná již tímto dnem.
Příklad č. 4 – nepřetržitý a třísměnný provoz
Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 29. 6. 2019 ve 22.00 hodin a ukončí ji dne 30. 6. 2019 v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná dočasně práceneschopným od 30. 6. 2019.
a) Podle harmonogramu směn má plánovanou další směnu týž den, tj. 30. 6. 2019 od 22.00 hodin do 6.00 hodin dne 1. 7. 2019.
Dne 30. 6. nemá odpracovanou celou pracovní dobu připadající na tento kalendářní den. Proto je 30. 6. 2019 prvním kalendářním dnem DPN. Náhrada mzdy nebude poskytnuta za celou karenční dobu ( první tři plánované směny, nejvýše však za 24 neodpracované hodiny), protože DPN vznikla před 1. 7.2 019.
b) Podle harmonogramu směn má další směnu nastoupit až následující den, tj. 1. 7. 2019 v 6.00 hodin.
Dne 30. 6. má odpracovanou celou pracovní dobu připadající na tento den a je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den, tedy na 1. 7. 2019. Protože DPN vznikla až 1. 7. 2019, obdrží náhradu mzdy za všechny plánované směny v rámci prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN.
2. Změny v pojistném na sociální zabezpečení a zdanění příjmů fyzických osob od 1. 7. 2019
Zákonem č. 32/2019 Sb. se od 1. 7. 2019 mění sazba pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele a činí 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a…
