Od 1. 1. 2009 nabývá účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o
			 nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZNP). Tímto
			 zákonem dochází ke sjednocení právní úpravy nemocenského pojištění, protože se
			 vztahuje nejen na zaměstnance, ale i na příslušníky Policie ČR, Celní správy
			 ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní a informační služby, Úřadu pro zahraniční
			 styky a informace a na vojáky z povolání. Dochází ke zrušení řady právních
			 předpisů, např. zákona č. 54/1956 Sb., zákona č. 32/1957 Sb., zákona č. 88/1968
			 Sb. a mnoha dalších. S účinností ZNP nabývá též účinnost ustanovení
			 § 192,
			 § 193 a
			 § 194
			 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
			 ZP).
     Podle ZNP bude pojištěnci náležet nemocenské od 15.
			 kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen
			 DPN), pokud podmínky pro vznik nároku byly splněny v době trvání pojištění
			 nebo v době přerušení pojištění. V době prvních 14 kalendářních dnů DPN bude
			 zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohody o pracovní činnosti náležet
			 náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen náhrada
			 mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na
			 nemocenské podle ZNP, jinými slovy pokud zaměstnání založilo účast na
			 nemocenském pojištění. Zaměstnavatelé tedy jako doposud musí znát podmínky
			 účasti na nemocenském pojištění, protože budou i nadále oznamovat okresní
			 správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch
			 zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. K nemocenskému
			 pojištění nebudou přihlašováni ti zaměstnanci, jejichž zaměstnání nezaloží
			 účast na nemocenském pojištění (nejsou splněny podmínky stanovené v
			 § 6 ZNP). Pokud vznikne takovým
			 zaměstnancům pracovní neschopnost, nebudou mít nárok ani na náhradu mzdy po
			 dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN.
Příklad č. 1
Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu
				neurčitou se sjednanou výší odměny 1 900 Kč měsíčně. V jednotlivých měsících
				zúčtované odměny dosáhnou částky jen 1 900 Kč nebo nižší.
Takový zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění a
			 nebude mít v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu odměny při DPN.
			 Jedná se o zaměstnání malého rozsahu podle
			 § 7 ZNP.
     Náhradu mzdy při DPN bude poskytovat zaměstnavatel ze
			 svých prostředků, přičemž o polovinu zákonem stanovené a vyplacené náhrady mzdy
			 za dobu DPN sníží odvod pojistného na sociální zabezpečení za příslušný měsíc.
			 Poskytne-li více, než stanoví zákon, musí ze svých prostředků plně hradit tu
			 část náhrady mzdy za dobu DPN, která byla zaměstnancům poskytnuta nad zákonem
			 stanovenou výši.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel bude poskytovat náhradu mzdy při DPN i za první
				tři pracovní dny, které spadnou do doby prvních 14 kalendářních dnů DPN. Z této
				poskytnuté náhrady musí být odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, sociální
				zabezpečení a daň. Současně nesmí zaměstnavatel o tuto vyplacenou náhradu
				snížit odvod pojistného na sociální zabezpečení.
     Náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci v
			 období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN pouze za dny, které jsou jeho
			 pracovními dny (jedná se o plánované směny), a za svátky, za které
			 zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle
			 § 115 odst. 3 zákoníku práce, nebo se mu
			 plat nekrátí (viz
			 § 135 odst. 1 zákoníku práce), pokud v
			 těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle
			 ZNP a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí
			 doby určené pro výplatu nemocenského podle
			 § 26 a násl. ZNP. Znamená
			 to, že zaměstnavatel musí sledovat čerpání podpůrčí doby stanovené tímto
			 zákonem, aby nepřiznal náhradu mzdy při DPN neoprávněně, tedy v době, kdy je
			 již podpůrčí doba vyčerpána.
     Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních
			 dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V
			 odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být
			 podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů. U
			 poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské
			 vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od
			 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních
			 dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných
			 pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v
			 tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud
			 například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý
			 rok 2009, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v
			 tomto roce plných 70 kalendářních dnů a opět onemocní, nebude mu již vznikat
			 nárok na náhradu mzdy při DPN.
     Náhrada mzdy při DPN nepřísluší za první 3 pracovní
			 dny. Při nařízené karanténě bude náležet náhrada mzdy i za první 3 pracovní
			 dny jejího trvání a sazba pro výpočet náhrady se stanoví ve výši 25 %. Od
			 čtvrtého pracovního dne karantény přísluší sazba ve výši 60 % stejně jako v
			 případě nemoci.
Příklad č. 3
Pracující důchodce má uzavřen pracovní poměr na dobu od 1. 2.
				2009 do 31. 12. 2009. V době od dubna do konce září bude několikrát nemocen
				tak, že vyčerpá celou podpůrčí dobu (vyčerpal 70 kalendářních dnů dávky). V
				říjnu bude nemocen od 2. 10. 2009 do 11. 10. 2009. Nevznikne mu nárok na
				náhradu mzdy při DPN, protože má již vyčerpanou podpůrčí dobu.
Příklad č. 4
Poživatel plného invalidního důchodu má uzavřen pracovní poměr
				na dobu neurčitou. V období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2009 vyčerpá ze své
				podpůrčí 69 kalendářních dnů. V měsíci září bude uznán práce neschopným od 2.
				9. 2009 do 15. 9. 2009. Vznikne mu nárok na náhradu mzdy při DPN, protože nemá
				ještě vyčerpanou podpůrčí dobu. Vzhledem k tomu, že u poživatelů plných
				invalidních důchodů a starobních důchodů činí podpůrčí doba 70 kalendářní dnů
				pobírání dávky, neovlivní tato DPN podpůrčí dobu, protože DPN trvala jen po
				dobu 14 kalendářních dnů, kdy zaměstnanci náleží pouze náhrada mzdy, nikoliv
				dávka nemocenského pojištění, která naplňuje podpůrčí dobu u těchto
				zaměstnanců.
Pokud tento zaměstnanec bude opět dočasně práce neschopen od 1.
				10. 2009 do 14. 10. 2009 (tedy zase jen 14 kalendářních dnů), bude mu náležet
				náhrada při DPN. V případě, že by DPN trvala od 1. 10. 2009 do 20. 10. 2009,
				vznikl by zaměstnanci nárok na náhradu mzdy za dobu od 1. 10. 2009 do 14. 10.
				2009 a na nemocenské pouze za den 15. 10. 2009. Tím by došlo k vyčerpání
				celkové podpůrčí doby a od 16. 10. 2009 do ukončení DPN zaměstnanec neobdrží
				nic. Při další DPN, která vznikne do konce roku 2009, nebude mít již nárok ani
				na náhradu mzdy.
Příklad č. 5
Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu od pondělí do
				pátku. Ke dni vzniku pracovní neschopnosti, která trvá od 2. 5. 2009 (sobota)
				do 15. 6. 2009, má vyčerpáno z podpůrčí doby již 370 kalendářních dnů. Do
				vyčerpání podpůrčí doby zbývá pouze 10 kalendářních dnů. Znamená to, že
				podpůrčí doba bude trvat nejdéle do 11. 5. 2009. Náhrada mzdy při DPN se
				poskytuje od čtvrtého pracovního dne. Za dny 4. 5. (pondělí), 5. 5. (úterý), 6.
				5. (středa) 2009 nedostane nic (tzv. karenční doba). Za 7. 5. (čtvrtek), 8. 5.
				(pátek) a 11. 5. (pondělí) 2009 obdrží náhradu mzdy při DPN. Za ostatní dny DPN
				nedostane nic, protože má podpůrčí dobu již vyčerpanou.
     Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované
			 směny). Podle
			 § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou
			 rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec
			 povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.
     Pokud vznikla DPN ode dne, kdy již zaměstnanec celou
			 směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN
			 následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec
			 odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém
			 zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14
			 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem. Složitější situace bude u
			 zaměstnanců pracujících ve směnném provozu.
Příklad č. 6
Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 5. 2009 ve 22.00
				hodin a ukončí ji dne 11. 5. 2009 v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k
				lékaři, který ho uzná dočasně práceneschopným od 11. 5. 2009. Další směnu má
				nastoupit týž den, tj. 11. 5. 2009 ve 22.00 hodin. Znamená to, že dne 11. 5.
				2009 nemá odpracovanou celou pracovní dobu. Lékař jej správně uznal dočasně
				práceneschopným dne 11. 5. 2009. Tento den je prvním kalendářním dnem DPN a též
				prvním pracovním dnem DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční
				doba).
Odlišně se bude posuzovat začátek DPN v následujícím případě.
				Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 5. 2009 ve 22.00 hodin a ukončí ji
				11. 5. 2009 v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná
				dočasně práceneschopným od 11. 5. 2009. Další směnu má nastoupit až následující
				den, tj. 12. 5. 2009 v 6.00 hodin. Znamená to, že dne 11. 5. 2009 má
				odpracovanou celou pracovní dobu. Pokud jej lékař uznal dočasně práce
				neschopným dne 11. 5. 2009, kdy má již celou směnu odpracovanou, začíná DPN
				následujícím kalendářním dnem, tedy od 12. 5. 2009 (jedná se o první kalendářní
				den DPN). Vzhledem k tomu, že má na tento den plánovanou směnu, bude to také
				první pracovní den v rámci DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční
				doba).
     Při ukončení pracovní neschopnosti mohou nastat tyto
			 případy:
Příklad č. 7
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 6. 2009 do 23. 6. 2009 (14
				kalendářních dnů). Na 23. 6. 2009 má plánovanou noční směnu, která začíná ve
				22.00 hodin. Nastoupí do práce na tuto noční směnu. Náhrada mzdy při DPN mu
				nenáleží, protože mu náleží mzda za výkon práce v rozsahu 2 hodin.
Příklad č. 8
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 6. 2009 do 24. 6. 2009 (15
				kalendářních dnů). Na 24. 6. 2009 má plánovanou noční směnu, která začíná ve
				22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na tuto noční směnu. Zaměstnanci za
				tento den nenáleží nemocenské, jelikož mu za tento den náležel započitatelný
				příjem za dvě hodiny.
     Nárok na náhradu mzdy při DPN vzniká, pokud:
- zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o
				  pracovní činnosti, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána
				  podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů, pro
				  poživatele starobních a plných invalidních důchodů 70 kal. dnů poskytování
				  dávky), 
- byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu, 
- DPN si nepřivodil zaměstnanec úmyslně. 
     Nárok na výplatu náhrady při DPN nevznikne v
			 době:
- kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na
				  žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který
				  následuje po dni nástupu na takové volno, 
- v době stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve
				  dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem
				  stávky, 
- kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody,
				  přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností, 
- kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu
				  náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z
				  povolání), 
- vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela
				  náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně
				  nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracovní činnosti, a nikoliv na
				  náhradu mzdy při…