Do 23. 4. 2020 byl zaměstnavatel povinen provádět exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus. V rámci ročního zúčtování za rok 2019 byl povinen na tuto exekuci zabavit i případný roční daňový bonus. Teprve nyní, kdy zaměstnavatel zpracovává roční zúčtování za rok 2020, se v datových schránkách objevují exekuce přikázáním peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování za rok 2020 a nastává otázka, jak danou situaci řešit dnes.
Zákonem č. 191/2020 Sb., který nabyl účinnosti 24. 4. 2020, došlo k zásadní změně v ustanovení § 317 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ"): "Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče."
Znamená to, že jak měsíční, tak i roční daňový bonus musí být vždy dlužníkovi vyplacen, a to bez ohledu na to, kdy byla exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 OSŘ vydána, zda před účinností zákona č. 191/2020 Sb. nebo později (viz přechodné ustanovení zákona č. 191/2020 Sb.).
V odborném tisku se krátce po nabytí účinnosti příslušného zákona objevily názory, jak naložit s případnou exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování daně. Bez ohledu na to, co bylo zveřejněno, je nutné pro správný postup hledat oporu v ustanovení § 277 OSŘ a též i v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013, sp. značka 1 VSPH 241/2013.
Dle ustanovení § 277 OSŘ se srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
S odvoláním na výše uvedený judikát uveďme, že přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh je považován za jiný příjem povinného, a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto musí spadat pod provedení exekuce na mzdu, nikoliv pod exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však od 24. 4. 2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto nezbytné ho odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování.
Přesto se mnozí soudní exekutoři domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postihnut jako jiná peněžitá pohledávka. K danému problému se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů ČR s tím, že nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky. Je však otázkou, jak se má zachovat zaměstnavatel, pokud obdrží exekuční příkaz na jinou peněžitou pohledávku na přeplatek z ročního zúčtování daně, když současně u dlužníka eviduje exekuci na mzdu. Právní úprava daný problém neřeší a je tudíž na zaměstnavateli, jak se rozhodne. Pokud se však opřeme o výše …
