Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ
zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se
v mnoha dále popsaných situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem,
tak zaměstnancem. S účinností od 1. srpna 2013 se zvyšuje minimální mzda na 8
500 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše
pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 8. 2013 z této nové částky.
V souvislosti s odvodem pojistného z minimálního
vyměřovacího základu je třeba vzít v úvahu zejména tyto důležité
okolnosti:
pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 6 zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZoPVZP“) vztahuje povinnost placení
pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu,
musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši
zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance;
nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním
měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a
následný doplatek) do minimálního vyměřovacího základu, je-li zaměstnancem pro
tento účel pověřen;
tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele
zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda
zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází
povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů,
platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Tuto částku pojistného
nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny
placené zaměstnavatelem.
má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než
minimální mzda, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet
hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci
nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za
účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho
zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více
zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů. Pro daný účel však
nelze brát v úvahu příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 2 500
Kč a příjmy na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč.
odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí
být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní
úvazek;
pokud se ze zákonných důvodů snižuje minimální vyměřovací základ
zaměstnance na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého
vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do této poměrné
části;
doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho
poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec, ty se platí zásadně prostřednictvím
zaměstnavatele;
jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení
pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3
odst. 8 ZoPVZP), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše
zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu, dobu trvání zaměstnání v
příslušném kalendářním měsíci, případnou nemoc, vykázané neplacené volno
apod.
Zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 se v
souvislosti s placením pojistného projeví především v dále uvedených
situacích.
1. Provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do
minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší
než minimální mzda 8 500 Kč
To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není
stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení
§ 3 odst. 8 ZoPVZP. Doplatek do
minima platí zaměstnanec.
Příklad č. 1Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen
jeden pracovní poměr na dobu neurčitou (pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní
činnosti) s měsíčním hrubým příjmem 5 400 Kč.
Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel
doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (8 500 - 5 400) × 0,135 = 419
Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 8 500 = 1
148 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně
dosaženého příjmu:
(5 400 × 0,135) : 3 = 243 Kč a dále výše uvedený doplatek
pojistného, tedy celkem: 243 + 419 = 662 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 148 - 662 = 486
Kč.
2. Provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy
doplatek hradí zaměstnavatel, v tomto případě podle
§ 209 odst. 1 zákoníku práce
Příklad č. 2Hrubý příjem zaměstnance činí 12 000 Kč. Z důvodu výrazného
poklesu odbytu se zaměstnavatel dohodl s odborovou organizací o poskytování
náhrady mzdy od září 2013 ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu činí
hrubá mzda zaměstnance 7 200 Kč.
Vztahuje-li se na zaměstnance povinnost odvodu pojistného
alespoň z minimálního vyměřovacího základu, je postup zaměstnavatele
následující. Prostřednictvím zaměstnavatele se odvede doplatek pojistného ve
výši 13,5 % z částky 1 300 Kč (8 500 - 7 200) × 0,135 = 176 Kč (hradí dle výše
uvedeného zaměstnavatel).
Zaměstnavatel odvede pojistné v celkové výši: 0,135 × 8 500 = 1
148 Kč
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně
dosaženého příjmu.
( 7 200 × 0,135
) : 3 = 324 Kč,
což představuje celkovou platbu zaměstnance.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 2/3 pojistného z
hrubé mzdy 7 200 Kč, tj. 648 Kč, a dále doplatek pojistného 176 Kč, tj. celkem
824 Kč
3. Provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více
zaměstnavatelů
Příklad č. 3Hrubý příjem zaměstnance u zaměstnavatele A, kterého
zaměstnanec pověřil pro účely dopočtu do minimálního vyměřovacího základu,
činil v měsíci srpnu 2013 částku 3 000 Kč. U zaměstnavatele B dosáhl
zaměstnanec v tomto měsíci hrubého příjmu 2 200 Kč a u zaměstnavatele C pak 2
000 Kč. Vzhledem k tomu, že součet hrubých příjmů nedosahuje v úhrnu minimální
mzdy, musí zaměstnavatel A na základě zaměstnancova pověření provést doplatek
pojistného tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného z minimálního vyměřovacího
základu. Postup zaměstnavatele A je následující:
Z hrubého příjmu ve výši 3 000 Kč vypočte 13,5 %, což
představuje částku pojistného 405 Kč. Jednu třetinu (135 Kč) srazí
zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny, neboli rozdíl ve výši
270 Kč, zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Protože zaměstnanec pověřil
zaměstnavatele A doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu,
odvede zaměstnavatel A současně i částku pojistného 176 Kč, sraženou
zaměstnanci, která představuje 13,5 % z částky 1 300 Kč, což je rozdíl
vyměřovacích základů: 8 500 - (3 000 + 2 200 + 2 000).
Zaměstnanec zaplatí: 135 + 176 = 311 Kč
Zaměstnavatel odvede: 270 Kč
Celkem: 581 Kč
Zaměstnavatel B odvede: 297 Kč
(99 + 198)
Zaměstnavatel C odvede: 270 Kč
(90 + 180)
S ohledem na výši pojistného u zaměstnavatelů B a C je za této
situace již zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima. V takových
případech musí mít zaměstnavatel provádějící dopočet a doplatek pojistného do
minima k dispozici doklad o výši příjmů u ostatních zaměstnavatelů v příslušném
kalendářním měsíci.
4. Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího
základu
Příklad č. 4Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 13. 8. 2013. Poměrná
část minimálního vyměřovacího základu a minimální pojistné se vypočítají
následovně:
PČminVZ = (19 : 31) × 8 500 =
= 5 209,67 Kč
P = 5 209,67 × 0,135 = 704 Kč
kde:
PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
P = (minimální) pojistné
19 = počet kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec v měsíci
srpnu pracoval
31 = počet kalendářních dnů v měsíci
8 500 = výše minimální mzdy od 1. 8. 2013
0,135 = sazba pojistného
Pojistné na zdravotní pojištění musí být za měsíc srpen 2013
odvedeno alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 5
209,67 Kč, tj. nejméně v částce 704 Kč. Pokud by byl zaměstnanci za uvedených
19 kalendářních dnů, ve kterých v měsíci srpnu pracoval, zúčtován příjem
vyšší než 5 209,67 Kč, k takto vypočtené poměrné části minimálního vyměřovacího
základu se nepřihlíží a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu bez
dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
Naopak, kdyby zúčtovaný příjem za měsíc srpen nedosáhl 5 209,67
Kč, provedl by zaměstnavatel doplatek do minima s tím, že částku doplatku by
prostřednictvím zaměstnavatele uhradil zaměstnanec za předpokladu, že by se
nejednalo o důvody podle
§ 207 až 209 zákoníku práce (viz
výše).
Minimální vyměřovací základ zaměstnance se dle
§ 3 odst. 9 ZoPVZP snižuje na
poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:
zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období (tj. po celý
kalendářní měsíc),
zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité
osobní překážky v práci,
zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období
osobou:
za kterou platí pojistné i stát,
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením,
která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
která dosáhla věku potřebného pro…
