1. NOTIFIKAČNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
VZNIK A ZÁNIK PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU ZAMĚSTNANCE
Ohlášení nového nástupu/ukončení zaměstnání u ČSSZ a zdravotní pojišťovny je pro zaměstnavatele zpravidla rutinou. U občanů s jiným než českým občanstvím se však často zapomíná na to, že má zaměstnavatel také notifikační povinnost vůči krajské pobočce úřadu práce (příslušné podle místa výkonu práce).
Jakých osob se týká?
Tato povinnost vzniká ve vztahu ke dvěma skupinám občanů, a to:
-
občanů EU/EHP a Švýcarska, a
-
občanů ze třetích zemí ("třetizemec"), bez ohledu na to, zda (ne)mají volný přístup na trh práce.
V jakých lhůtách?
Jakou formou?
Oznámení musí být učiněno písemně. V praxi nejjednodušší je využití odpovídajícího formuláře dostupného na stránkách MPSV. Vyplněný formulář pak lze jednoduše odeslat prostřednictvím datové schránky. Zaměstnavatel může splnit svoji povinnost i jiným písemným způsobem.
Sankce za nesplnění?
V případě kontroly může být zaměstnavateli uložena sankce až 100 000 Kč. Pokud uložená pokuta bude vyšší než 50 000 Kč, bude zaměstnavatel současně automaticky vyřazen na dobu 3 měsíců z možnosti ohlašovat volná pracovní místa obsaditelná cizinci. Faktická sankce v podobě zmařené obchodní příležitosti tak může být mnohonásobně vyšší než samotná pokuta (např. nedostanete zakázku, protože potřebného specialistu – cizince) nebudete schopni včas přijmout).
ZAMĚSTNANEC – OSOBA S DOČASNOU OCHRANOU
Nad rámec výše uvedené notifikační povinnosti mají zaměstnavatelé od 1. 4. 2023 další ohlašovací povinnosti týkající se zaměstnanců – držitelů dočasné ochrany. Tato povinnost existuje vůči České správě sociálního zabezpečení, která vede zvláštní evidenci zaměstnanců s dočasnou ochranou. Lhůta pro oznámení 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do práce. Ve stejném termínu musí zaměstnavatel oznámit změny v údajích zaměstnance s dočasnou ochranou, resp. ukončení pracovněprávního vztahu.
2. PRACOVNÍ CESTY TŘETIZEMCŮ
Obecně platí, že jakýkoliv třetizemec musí mít pro vstup a výkon práce v ČR příslušná povolení. V případě pracovních cest se bude zpravidla jednat o:
České právní předpisy nicméně obsahují výjimku, díky které mohou třetizemci požívající výhod bezvízového styku (max. 90 dnů v každých 180 dnech) pracovat v ČR krátkodobě nejen bez víza, ale také bez povolení k zaměstnání. Zkrátka přijedou, splní, co potřebují a zase odjedou. Tato výjimka se vztahuje jen na vybrané činnosti, mj. na dodávku zboží a služeb nepřesahující 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů (a nanejvýše 30 dnů v roce) nebo cesty výlučně za účelem obchodního jednání.
Některé z příkladů opomenutí nebo vědomého nerespektování pravidel z mé praxe uvádím níže:
-
občan USA je na měsíční pracovní cestě v ČR, která spočívá ve faktickém výkonu práce; tento třetizemec ovšem nemá ani Schengenské vízum, a už vůbec ne povolení k zaměstnání;
-
občan Číny přijede zprovoznit montážní linku a je zde 3 týdny. Přijímající společnost (zákazník, třebaže se jedná o společnost ze skupiny) však předem neprojednala s příslušnou krajskou pobočkou úřadu práce obchodní smlouvu, která mezi vysílajícím zaměstnavatelem (dodavatelem) a přijímající společností byla uzavřena (§ 95 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, dále jen "ZZ"). Dotčený pracovník ke všemu nemá povolení k zaměstnání (je držitelem pouze krátkodobého víza).
-
společnost předstírá, že je u ní třetizemec na školení (ve smyslu § 98a ZZ). Ve skutečnosti však tato osoba pracuje na výrobní lince spolu s ostatními kmenovými zaměstnanci cílové společnosti. Jeho činnost tak školení nepřipomíná ani vzdáleně.
SANKCE ZA PORUŠENÍ
Zaměstnanci–fyzické osobě hrozí:
Zaměstnavateli hrozí:
