Srážková daň je typ daně zmiňovaný v
			 § 36 a
			 38d zákona o daních z příjmů č. 586/1992
			 Sb., v platném znění. Uplatňuje na příjmy jednorázového charakteru, jako jsou
			 např. příjmy z dohod o provedení práce do zákonem stanoveného limitu 5 000 Kč,
			 dividend, úroků z účtů, podílů, výher apod. Obecně daň z příjmů odvádí
			 finančnímu úřadu buď:
- poplatník tj. příjemce zdanitelných příjmů, a to jak
				  právnická osoba, tak i fyzická osoba, nebo 
- plátce tj. osoba (právnická i fyzická), která výše
				  uvedené příjmy poplatníkům vyplácí. 
     Daň poplatník odvádí jednorázově jednou ročně na
			 základě daňového přiznání, nebo zálohově v předepsaných termínech.
     Na druhé straně srážkovou daň je povinen
			 strhnout poplatníkovi a odvést příslušnému finančnímu úřadu v předepsaných
			 termínech vždy plátce, který musí též na konci roku pomocí formuláře
			 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně provést
			 vyúčtování této srážkové daně a příslušný formulář odeslat finančnímu úřadu do
			 konce ledna následujícího roku za všechny poplatníky, kterým v uplynulém období
			 tuto daň srazil.
 Nahoru1. TERMÍNY SRÁŽKY DANĚ
      Zákon o daních z přííjmů v
			 § 38d stanoví mimo jiné, že daň se vybírá
			 srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle
			 § 36 zákona o daních z příjmů. Srážku je povinen provést
			 plátce daně v těchto termínech:
- při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady (zdanitelné částky)
				  ve prospěch poplatníka, 
- u příjmů uvedených v
				  § 22 odst. 1 písm. c), f) a
				  g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých
				  půjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v
				  § 2 odst. 3 a
				  § 17 odst. 4, tj. daňovým nerezidentům,
				  nejpozději v den, kdy plátce o závazku účtuje v souladu s účetními
				  předpisy, 
- nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v
				  němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní
				  závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty u dividendových
				  příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, 
- u dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je
				  plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v
				  němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní
				  závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty, 
- ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu
				  uvedeného v
				  § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a v
				  § 36 odst. 2 písm. a) bodu 9, 
- u příjmu uvedeného v
				  § 36 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5
				  a v
				  § 36 odst. 2 písm. a) bodech 10 a 7
				  mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy
				  o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při
				  jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž
				  měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací
				  smlouvou proveden, 
- u dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce
				  daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího
				  měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o
				  rozdělení zisku podílového fondu, 
- při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v
				  rozporu se zvláštním právním předpisem, je plátce daně povinen srazit daň ke
				  dni výplaty zálohy. 
     Nebyla-li provedena výplata dividendových příjmů ani
			 posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely
			 zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období.
			 Přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou
			 považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm.
			 g) bod 3 ZDP], se dnem provedení srážky rozumí poslední den
			 zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.
 Nahoru2. ODVEDENÍ SRAŽENÉ DANĚ
      Plátce daně je podle
			 § 38d zákona povinen sraženou daň odvést
			 svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního, měsíce
			 následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku.
			 Pokud plátce podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen
			 sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu
			 pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost, týkající se pouze
			 zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise
			 vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost
			 plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného
			 podle
			 § 36 ZDP.
 Nahoru3. SPLNĚNÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI POPLATNÍKA
      Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo
			 zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným
			 provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených:
- v
				  § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4,
				  podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto
				  příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6), tj. příjmy z pracovního
				  vztahu podle
				  § 6 odst. 4 zákona, 
- v
				  § 36 odst. 6, tj. příjmy penzijního
				  fondu. 
     Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě
			 provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm
			 vymáhána jako jeho dluh. Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně
			 vybírané srážkou lhůtu delší. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v
			 § 2 odst. 3 a
			 § 17 odst. 4, tj. fyzické nebo
			 právnické osoby - daňového nerezidenta, vydá správce daně plátci Potvrzení o
			 sražení daně. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce.
			 Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.
     Výši daně sražené zvláštní sazbou daně stanoví
			 § 36 ZDP. Základ daně pro výpočet daně
			 vybírané zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů a daň
			 vypočtená zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje rovněž na celé koruny dolů.
 Nahoru1. SAZBY PRO DAŇOVÉ NEREZIDENTY
      Pro daňové nerezidenty existují tři zvláštní sazby daně
			 z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky. Pro poplatníky uvedené
			 v
			 § 2 odst. 3 a
			 § 17 odst. 4, s výjimkou stálé
			 provozovny (§ 22 odst. 2 a
			 3), uvádí
			 § 36 odst. 1 ZDP jednotlivé sazby
			 daně.
 Nahoru2. SAZBY PRO DAŇOVÉ REZIDENTY I NEREZIDENTY
      Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na
			 území České republiky pro poplatníky uvedené v
			 § 2 a
			 § 17 ZDP, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, podle
			 § 36 odst. 2 zákona činí:
- 15 %, a to: - z dividendového příjmu, u poplatníků podle
						§ 2 z úrokového příjmu z dluhopisu, ze
						směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele,
						vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z
						dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo
						Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v
						§ 2 odst. 2, 
- z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením
						omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, 
- z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v
						družstvu, 
- z podílu na zisku tichého společníka, 
- z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve
						společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při
						zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o
						nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci
						poplatníkem prokázána, 
- z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové
						společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní
						společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c),
						sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li
						plátci poplatníkem prokázána, 
- z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o
						převodu zisku nebo ovládací smlouvy, 
- z podílu připadajícího na podílový list při zrušení
						podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu podílového listu, je-li plátci
						poplatníkem prokázána, 
- z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo
						akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou
						byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního
						kapitálu podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk
						společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí,
						že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle
						zvláštního právního předpisu ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze
						zisku, 
- ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o
						převodu zisku nebo ovládací smlouvy. 
 - Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky
				  použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní
				  společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové
				  příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu
				  zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti
				  nebo fond vytvořený ze zisku. 
- 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to: - z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v
						reklamních soutěžích a reklamním slosování [§
						10 odst. 1 písm. h), s výjimkou výher a cen z loterií a jiných
						podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního
						právního předpisu [§ 10 odst. 3 písm.
						b) nebo od daně osvobozených podle
						§ 4 odst. 1 písm.
						f), 
- z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze
						soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o
						soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§
						10 odst. 1 písm. ch), s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které
						jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm.
						f), 
 
- 15 %, a to: - z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných
						výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na
						vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno
						a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická
						osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu, z úroků z vkladů na běžných
						účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové
						účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm.
						c), 
- z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem
						snížených podle
						§ 8 odst. 6 a z plnění ze
						soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není
						pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle
						§ 8 odst. 7, s výjimkou uvedenou
						pod písm. d), 
- z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev
						podle zvláštního právního předpisu, a to i v případě, kdy je vyplácen členovi
						transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s
						ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle
						transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího
						podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové
						společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v
						případě komanditistů, 
- z příjmů z právního vztahu podle
						§ 6 odst. 4, 
- příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na
						náhradu za ztrátu příjmu podle
						§ 10 odst. 1 písm. k), 
 
- 25 %