Složitost životních situací v kombinaci s aktivní
			 výdělečnou činností způsobují, že ne vždy je občan - pojištěnec zařazen u
			 zdravotní pojišťovny pouze v jedné kategorii. Proto je vcelku běžným jevem
			 průběžná registrace pojištěnce ve dvou, případně více kategoriích. Jak takové
			 případy řeší právní úprava platná ve zdravotním pojištění? Charakteristikou
			 jednotlivých situací si v následujícím textu blíže rozebereme postup aplikovaný
			 z hlediska zdravotních pojišťoven.
 NahoruSITUACE Č. 1
Souběh zaměstnání (hlavní zdroj příjmů) se samostatnou
			 výdělečnou činností (vedlejší zdroj příjmů)
     Z hlediska četnosti se obecně jedná o velmi
			 frekventovanou variantu souběžného výkonu činností. Je-li zaměstnání hlavním
			 zdrojem příjmů, odvádí se pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu
			 (minimální mzdy), což je od 1. ledna 2007 částka 8 000 Kč.
     V samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec
			 jednak platit pojistné ze zákonného minima, nýbrž ze skutečné výše
			 příjmů (po odpočtu výdajů) a současně není povinen platit měsíční zálohy.
			 Pojistné pak doplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý
			 kalendářní rok. Pokud by naopak byla hlavním zdrojem příjmů samostatná
			 výdělečná činnost, platí taková osoba měsíčně zálohy na pojistné (a to od 1.
			 ledna 2007 nejméně v částce 1 360 Kč) a v zaměstnání se odvádí pojistné ze
			 skutečné výše příjmu bez dopočtu do minimální mzdy. Pro účely placení
			 pojistného z minimálního vyměřovacího základu nelze v rámci kalendářního měsíce
			 sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti.
 NahoruSITUACE Č. 2
Souběh zaměstnání na základě pracovní smlouvy a dohody o
			 pracovní činnosti
     Příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti
			 zakládá účast na zdravotním pojištění za předpokladu, že z tohoto
			 pracovněprávního vztahu plyne účast na nemocenském pojištění. Nejedná-li
			 se o tzv. příležitostné zaměstnání, pojistné se z dohody o pracovní činnosti
			 odvádí. Může nastat několik alternativ. Mezi ty nejčastější patří:
- zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele současně na základě
				  pracovní smlouvy a dále na dohodu o pracovní činnosti. Pokud každý z těchto
				  příjmů zakládá účast na nemocenském pojištění, odvádí se pojistné z obou
				  příjmů. Podotýkám, že v případě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat
				  práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní
				  doby. 
- mimo hlavní pracovní poměr pracuje pojištěnec ještě u jiného
				  zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti. Je-li v hlavním
				  zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimální mzdy, potvrdí hlavní
				  zaměstnavatel vedlejšímu zaměstnavateli tuto skutečnost a tento vedlejší
				  zaměstnavatel pak nemusí při placení pojistného respektovat zákonné
				  minimum. 
 NahoruSITUACE Č. 3
Souběh zaměstnání, resp. samostatné výdělečné činnosti se
			 zaměstnáním na základě dohody o provedení práce
     Dohoda o provedení práce, uzavřená ve smyslu ustanovení
			 § 75 zákoníku práce, nezakládá účast na
			 nemocenském (a tedy ani na zdravotním) pojištění. Pojistné se z titulu tohoto
			 pracovněprávního vztahu neodvádí, proto musí být v této přímé souvislosti
			 zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši buď v zaměstnání,
			 nebo v samostatné výdělečné činnosti (viz výše).
 NahoruSITUACE Č. 4
Souběh zaměstnání se zařazením pojištěnce v kategorii osob, za
			 které hradí pojistné stát
     Osoby, za které platí pojistné stát, jsou taxativně
			 vyjmenovány v ustanovení
			 § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve
			 znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti,
			 poživatele důchodu, ženy na mateřské a rodičovské dovolené apod. Pokud jsou
			 tyto osoby zaměstnány, odvádí za ně zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše
			 příjmu bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy.
     V této souvislosti zdůrazňuji, že pokud zaměstnavatel
			 takovou osobu zaměstnává (tedy i když ji přijímá do zaměstnání), oznamuje
			 zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance skutečnosti rozhodné pro platbu
			 pojistného státem. Nárok na odpočet od dosaženého příjmu je možný pouze v
			 případě, kdy jsou splněny u zaměstnavatele i u zaměstnance podmínky stanovené
			 zákonem č. 123/2005 Sb. - musí se jednat o zaměstnavatele zaměstnávajícího více
			 než 50 % osob se zdravotním pojištěním z celkového průměrného přepočteného
			 počtu jeho zaměstnanců a nárok na odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů
			 invalidního nebo…