č. 118/2000 Sb., Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění účinném k 1.4.2006
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
436/2004 Sb. |
(k 1.10.2004) |
v § 5 odst. 2 mění větu druhou, ruší odst. 3,
v § 10 doplňuje odst. 3
ruší část druhou - novelu zrušeného zák. č. 9/1991 Sb. |
73/2006 Sb. |
(k 1.4.2006) |
mění 36 novelizačních bodů, nové přechodné ustanovení |
ÚZ 153/2006 Sb. |
|
|
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
§ 1a
Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem,1a) který je v platební neschopnosti.
§ 2
(1)
Zákon se nevztahuje na zaměstnance zaměstnavatele, který je
a)
právnickou osobou zřízenou zákonem, za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil,
b)
územním samosprávným celkem.2)
(2)
Zákon se dále nevztahuje na zaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel, který je právnickou osobou, má sídlo nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, má místo podnikání mimo území některého členského státu Evropské unie.
(3)
Uplatní-li zaměstnanec zaměstnavatele podle odstavce 1 písm. a) mzdový nárok před tím, než stát převezme dluhy zaměstnavatele nebo se za ně zaručí, jeho nárok nezaniká ani poté, kdy stát tyto úkony ve vztahu k právnické osobě provede.
§ 3
Pro účely tohoto zákona
a)
se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých jí vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu (dále jen „rozhodné období”), mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem,
b)
se mzdovými nároky rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti, (dále jen „mzdové nároky”),3) jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti,
c)
je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky4) zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy byl na něho podán návrh na prohlášení konkursu u příslušného soudu v České republice5) , nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie5a) ,
d)
je nadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie.
§ 3a
Mzdové nároky zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, je úřad práce povinen uspokojit pouze tehdy, pokud zaměstnanci tohoto nadnárodního zaměstnavatele v rozhodném období vykonávali práci v České republice.
§ 4
(1)
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kterýkoliv úřad práce. Pokud mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, je povinen zvolit si v…
