dnes je 24.10.2021

Input:

Zálohy OSVČ na pojistné na důchodové pojištění

19.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.5.3.1 Zálohy OSVČ na pojistné na důchodové pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Kdo platí zálohy

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění platí povinně

  • OSVČ hlavní vždy,

  • OSVČ vedlejší,

    • která byla v předchozím kalendářním roce účastna důchodového pojištění OSVČ na základě dosaženého příjmu (povinnost platit zálohy vzniká od měsíce, v němž byl nebo měl být podán Přehled),

    • nebo která se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který se přihlašuje.

Příklad

Příklad:

OSVČ zahájila podnikání v únoru. V předchozím roce nepodnikala.

Je-li OSVČ hlavní, musí za únor a následující měsíce platit zálohy. Je-li OSVČ vedlejší, zálohy neplatí až do podání Přehledu, pokud nepodá přihlášku k důchodovému pojištění. Jestliže by podala přihlášku k důchodovému pojištění v prosinci, musí od prosince platit zálohy až do podání Přehledu za rok, v němž zahájila podnikání.

Placení záloh

Záloha se platí za kalendářní měsíc a je splatná od prvého do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se záloha platí. Za září je tedy splatná v období od 1. do 20. října; jestliže 20. října by byla sobota, byla by záloha splatná ještě v pondělí 22. října. Nejpozději v posledním dnu splatnosti musí být částka zálohy připsána na účet OSSZ.

Zálohy se u OSVČ vedlejších platí „od Přehledu do Přehledu”. Od měsíce, v němž byl nebo měl být podán Přehled, se nově posuzuje povinnost platit zálohy podle toho, zda je či není OSVČ účastna důchodového pojištění jako OSVČ vedlejší.

Zálohy se neplatí za kalendářní měsíce, které následují po měsíci ukončení nebo přerušení SVČ, a za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc OSVČ pobírala nemocenské nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ.

Příklad

Příklad:

OSVČ pobírala od 9. června do 30. července včetně nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ. Práce neschopnou byla uznána 26. května.

Není povinna za měsíc červen platit zálohu na pojistné. Pokud ji zaplatila, může požádat o její vrácení, jinak jí bude tato platba zúčtována s pojistným jako záloha až při podání Přehledu. Prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, za které se nemocenské neposkytuje, se považují za dny, za které nemocenské náleží.

Výše zálohy

Záloha na pojistné činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ

Minimální měsíční vyměřovací základ

  • činí 50 % z daňového základu připadajícího v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost;

  • nesmí být v roce 2018 nižší než 7 495 Kč u OSVČ hlavní a nižší než 2 998 Kč u OSVČ vedlejší;

  • pokud by 50 % z daňového základu v průměru na měsíc bylo vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy (v roce 2018 vyšší než 119 916 Kč), stanoví se minimální měsíční vyměřovací základ ve výši tohoto čtyřnásobku.

Maximální výše

OSVČ si může určovat výši zálohy mezi svým minimálním měsíčním vyměřovacím základem a maximální výší. Od 1. 1. 2012 je maximální výší měsíčního vyměřovacího základu čtyřnásobek průměrné mzdy.

Placení záloh po obnovení činnosti

Placení záloh při znovuzahájení činnosti v tom kalendářním roce, v němž došlo k přerušení činnosti, se obnovuje. Zálohy musí být placeny aspoň z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který platil pro dobu před přerušením činnosti.

Příklad

Příklad:

OSVČ v dubnu podala Přehled a dnem 15. května ukončila činnost (měla obchod s potravinami). Za duben a květen byla povinna platit zálohy z 10 000 Kč. Od 1. října téhož roku začne podnikat v zemědělství.

Tato OSVČ je povinna od října platit zálohy z měsíčního vyměřovacího základu 10 000 Kč. Pokud by zahájila podnikání v zemědělství až v lednu následujícího roku, placení záloh z částky 10 000 Kč by se neobnovilo, až do podání Přehledu by jako OSVČ vedlejší zálohy neplatila; jako OSVČ hlavní by platila

Nahrávám...
Nahrávám...