dnes je 28.3.2024

Input:

Specifika zdravotního a sociálního pojištění

1.6.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

2022.11.05
Specifika zdravotního a sociálního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Čas od času se objeví názory, že postupy ve zdravotním a sociálním pojištění jsou v podstatě obdobné a žádné výraznější rozdíly mezi nimi nespatřujeme. Je tomu skutečně tak?

I když s účinností od 1. 1. 2008 došlo u obou druhů pojištění k poměrně výraznému sblížení zejména v oblasti podmínek pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, naopak platí, že:

  • stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění již není vázáno na účast na nemocenském pojištění,

  • pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců má zdravotní pojištění svoji specifickou úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP") tedy bez vazby na účast na nemocenském pojištění.

ROZHODNÉ ČÁSTKY, DŮLEŽITÉ PRO ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Jedinou faktickou (a doposud přetrvávající) návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění tak představují pouze rozhodné částky 3 500 Kč, resp. 10 000 Kč. Tyto částky, které v právní úpravě zdravotního pojištění nenaleznete, představují jako hranice tzv. započitatelný příjem, uváděný v bodech 3. – 6. § 5 písm. a) ZVZP. Je-li tento započitatelný příjem (tedy alespoň 3 500 Kč nebo více než 10 000 Kč – viz dále) dosažen, pak se osoba považuje ve zdravotním pojištění v daném kalendářním měsíci za zaměstnance a současně vzniká zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné podle zákona.

Zároveň také platí, že není-li potřebné částky příjmu dosaženo, pak se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance, zaměstnavatel žádné povinnosti za takto zaměstnanou osobu neplní a pojištěnec si sám musí řešit svoje zdravotní pojištění, aby mu u zdravotní pojišťovny nevznikl problém. S odkazem na citované ustanovení § 5 písm. a) ZVZP tak osoba není zaměstnancem a zaměstnavatel žádné povinnosti neplní při zaměstnání na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč.

Nedosahuje-li zúčtovaný hrubý příjem částky 3 500 Kč, neplatí se pojistné na zdravotní pojištění u:

  • člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 500 Kč. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto např. z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 3 500 Kč a vyšší.

  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popř. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem, resp., úhrn příjmů z takových dohod nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 500 Kč,

  • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu 3 500 Kč.

Dodávám, že ve zdravotním pojištění se neřeší problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu.

OSOBY JAKO ZAMĚSTNANCI

Aby bylo povinností zaměstnavatele hradit za zaměstnance pojistné z příjmů zakládajících účast na příslušném typu pojištění, musí být tyto osoby považovány za zaměstnance. A již v této oblasti nalezneme důležité rozdíly, neboť:

  • podle ustanovení § 5 písm. a) ZVZP je pojištěnec pro účely zdravotního pojištění plátcem pojistného jako zaměstnanec tehdy, pokud mu plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). V následujících sedmi bodech tohoto ustanovení jsou naopak vyjmenovány osoby, které se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažují, kdy se kupříkladu jedná o žáky nebo studenty s příjmy pouze ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku nebo o členy okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

  • poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, zahrnující pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jsou podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPSZ"), zaměstnanci, konkrétně vyjmenovaní ve 20 bodech tohoto zákonného ustanovení v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Placení pojistného za zaměstnance vychází obecně ze zásady, že vyměřovacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice) předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o dani z příjmů, případně včetně funkčních požitků, nejsou od této daně osvobozeny a zaměstnavatel je zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Pro placení pojistného na důchodové pojištění se musí dle § 5 odst. 1 ZPSZ jednat o zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění – tato podmínka však v právní úpravě zdravotního pojištění kodifikována není.

MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Za účelem postupného navyšování příjmů systému veřejného zdravotního pojištění byl od roku 2013 zrušen ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ. To znamená, že zaměstnavatelé odvádějí pojistné na zdravotní pojištění z jakkoli vysokého příjmu zaměstnance a u OSVČ není za rozhodné obdobní kalendářního roku stanovena maximální výše zálohy a ani celková roční výše pojistného.

Maximální vyměřovací základ je v sociálním pojištění upraven v ustanovení § 15a ZPSZ a pro rok 2022 činí 1 867 728 Kč.

ODLIŠNOSTI ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

V následujících bodech jsou popsána specifika zdravotního pojištění, neboli řešení různých situací, charakteristických pouze pro placení pojistného na zdravotní pojištění, aneb co právní úprava sociálního pojištění neřeší.

MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE

Vztahuje-li se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v příslušném rozhodném období – kalendářním měsíci – odvedeno za zaměstnance pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Výše minimální mzdy činí od 1. 1. 2022 částku 16 200 Kč, takže platba pojistného za zaměstnance představuje od ledna 2022 při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nejméně částku 2 187 Kč (13,5 % z 16 200 Kč).

DOPOČET A DOPLATEK POJISTNÉHO DO MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

Je-li zaměstnanci zúčtován hrubý příjem nižší než 16 200 Kč (zpravidla při zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek nebo u některé z dohod, přičemž se jedná o jediné zaměstnání), musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do částky minima 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc dle příkladu:

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má jako jediný pracovněprávní vztah uzavřenu pracovní smlouvu s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (16 200 – 15 000) x 0,135 = 162 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 16 200 = 2 187 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (15 000 x 0,135) : 3 = 675 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 675 + 162 = 837 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 187 – 837 = 1 350 Kč.

Podotýkám, že ve zdravotním pojištění nerozhoduje například rozsah pracovního úvazku, ale výhradně výše příjmu, zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné

Nahrávám...
Nahrávám...