Příprava na budoucí povolání a její prokazování u zaměstnavatele v roce 2026

2026.10.01

Příprava na budoucí povolání a její prokazování u zaměstnavatele v roce 2026

Ing. Růžena Klímová

Pro účely uplatnění daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě, pro zařazení zaměstnance do kategorie pojištěnců státu z titulu zdravotního pojištění a konečně pro správné stanovení nezabavitelné částky při provádění srážek ze mzdy (exekuční srážky, srážky na základě dohody o srážce ze mzdy, insolvenční srážky) je důležité znát, kdy je dítě považováno za nezaopatřené a jak je právní úpravou definována soustavná příprava na budoucí povolání. Pro všechny výše uvedené skutečnosti se opíráme o platná ustanovení zákona č. 1171995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZSSP").

Podle § 11 ZSSP se za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle do 26. roku věku, jestliže:

1. se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dle § 20 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se dítě po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku považuje za nezaopatřené, je-li vedeno na úřadu práce a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

1. studium na středních a vysokých školách v ČR, s výjimkou:
2. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,
3. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné a jeho příjem zakládá účast na nemocenském pojištění, nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
4. teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,
5. studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠMT je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR,
6. studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňované na území ČR, pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR,
7. studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území ČR tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
8. studium v ČR, které se uskutečňuje v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou po první maturitní zkoušce nebo absolutoria v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém se toto studium zahajuje,
9. studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR,
10. příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
11. vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.

Studiem na středních školách se rozumí studium:

1. na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,
2. na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,
3. na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.

Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

ZAČÁTEK SOUSTAVNÉ PŘÍPRAVY NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE

1. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku s výjimkou posledního ročníku školy, kdy školní rok končí 30. 6. Školní rok se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. 
2. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také:

   • doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku,

   • doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána,

   • doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia.

Ke změně v posuzování přípravy na budoucí povolání v době posledních prázdnin došlo k 1. 10. 2025 zákonem č. 152/2025 Sb. Kdy se doba školním prázdnin nepovažuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání? Doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení středoškolského studia se nepovažuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, jestliže:

1. dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, nebo
2. dítě bylo po celý kalendářní měsíc vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání,
3. výdělečná činnost a doba evidence na úřadu práce na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
4. poslední ročník studia probíhal za trvání služebního poměru.

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, pokračuje-li dítě bezprostředně ve studiu na vysoké škole v kalendářním roce, v němž ukončilo studium na střední škole.

ZAČÁTEK SOUSTAVNÉ PŘÍPRAVY DÍTĚTE NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE

Soustavná příprava na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. Za soustavnou přípravu se považuje:

1. doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, a není  po celý kalendářní měsíc vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání,
3. doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,
4. doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

Jak výše uvedeno, změna v posuzování "posledních prázdnin" se dotkla i prvního měsíce následujícího po úspěšném absolutoriu vysokoškolského studia (viz písm. b) výše).

Příklad č. 1

Student ve věku 25 let řádně ukončí vysokou školu 22. 8. 2026. Od 1. 9. 2026 bude v evidenci úřadu práce alespoň do 30. 9. 2026. V tomto měsíci rodiči již nenáleží daňové zvýhodnění na dítě, zatímco v roce 2025 mu nárok vznikl.

Nadále však platí výjimka, kterou si připomeňme. Za přípravu na budoucí povolání se bude stále považovat doba, jestliže dítě bezprostředně pokračuje ve studiu na vysoké škole v kalendářním roce, v němž ukončilo studium na střední škole nebo v případě ukončení řádného i neukončeného studia, kdy se dítě stane studentem vysoké školy, přičemž doba mezi ukončením studia a zahájením dalšího vysokoškolského studia trvala nejdéle 3 měsíce.

Příklad č. 2

Student složí maturitní zkoušku v květnu 2026. V době prázdnin pracuje jen v rámci nepojištěného zaměstnání. Od 1. 9. 2026 do 19. 10. 2026 se eviduje na úřadu práce a 20. 10.2026 se stane studentem vysoké školy. Po celý rok 2026 vzniká rodiči nárok na daňové zvýhodnění, i když za měsíce září a říjen 2026 až v rámci ročního zúčtování nebo daňového přiznání.

Příklad č. 3

Student ve věku 22 let zanechá vysokoškolského studia 15. 7. 2026. Následující den se eviduje na úřadu práce a v evidenci bude až do 31. 10. 2026. Dne 1. 11. 2026 se stane studentem vysoké školy. Protože uchazeč neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti, vznikne jednomu z rodičů nárok na daňové zvýhodnění po celý rok 2026 s tím, že nárok za měsíc srpen, září a říjen lze uplatnit v rámci ročního zúčtování nebo daňového přiznání.

STANOVISKO MPSV K BEZPROSTŘEDNÍMU OPĚTOVNÉMU ZAHÁJENÍ STUDIA NA VYSOKÉ ŠKOLE

Ministerstvo práce a sociálních věcí podalo výklad k posuzování doby nejdéle tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a bezprostředně navazuje studium na téže nebo jiné vysoké škole.

Za bezprostřední navázání studia na téže nebo jiné vysoké škole po ukončení předchozího studia na vysoké škole se má považovat nejdéle doba 3 kalendářních měsíců, a to bez ohledu na to, zda předchozí studium vysoké školy bylo úspěšné či neúspěšné, ovšem za předpokladu, že navázání dalšího vysokoškolského studia se uskuteční nejpozději do 3 kalendářních měsíců po ukončení předchozího studia na vysoké škole.

Příklad č. 4

Studium vysoké školy bylo řádně ukončeno v únoru 2026. Další studium bylo zahájeno v září 2026. Nové studium nelze považovat za bezprostředně navazující na předchozí studium, protože doba mezi ukončením jednoho a začátkem druhého vysokoškolského studia je delší než 3 kalendářní měsíce.

Příklad č. 5

Student zanechal studia na vysoké škole  10. června 2026. Další studium zahájil v říjnu 2026. Doba mezi ukončením jednoho studia a začátkem dalšího studia se bude posuzovat za přípravu na budoucí povolání, neboť doba mezi skončením jednoho a začátkem dalšího studia netrvala déle než tři celé kalendářní měsíce.

Příklad č. 6

Student byl vyloučen ze studia na vysoké škole 20. 10. 2026. Nabytí právní moci rozhodnutí bylo k 5. 11. 2026. Opětovně nastoupil na jinou vysokou školu do letního semestru dne 31. 3. 2027. Doba mezi ukončením jednoho studia a začátkem dalšího studia se bude posuzovat za přípravu na budoucí povolání, neboť doba mezi skončením jednoho a začátkem dalšího studia netrvala déle než tři celé kalendářní měsíce. Podle výkladu odborníků se do této doby nezapočítávají měsíce zanechání studia na předchozí vysoké škole a zahájení dalšího vysokoškolského studia.

JAZYKOVÉ KURZY

Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium jazykových kurzů, jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen "seznam"), který vede MŠMT a ve spolupráci s MPSV vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Podrobnější úpravu těchto kurzů obsahuje prováděcí vyhláška č. 19/2014 Sb., o zápisu vzdělávacích institucí do seznamu vedeného pro účely stádní sociální podpory a důchodového pojištění o a o studiu v jednoletých kurzech cizích jazyků…