4.2
Pracovněprávní vztahy a osoby s příjmy ze závislé činnosti
Ing. Antonín Daněk
Komentář:
Podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti
S účinností od 1. 1. 2014 došlo k poměrně zásadní terminologické změně (v nadpise § 6 zákona č. 586/1992 Sb. byla slova „a funkční požitky” zrušena) včetně přijetí koncepčně nového pojetí, kdy příjmy ze závislé činnosti jsou:
a) plnění v podobě
1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
2. funkčního požitku,
b) příjmy za práci
1. člena družstva,
2. společníka společnosti s ručením omezeným,
3. komanditisty komanditní společnosti,
c) odměny
1. člena orgánu právnické osoby,
2. likvidátora,
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.
Z nové formulace je patrné podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti. To znamená, že příjmem ze závislé činnosti se rozumějí i plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce, resp. funkční požitky. Na režim funkčních požitků se tak použijí veškerá ustanovení o příjmech ze závislé činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Ustanovení zákona o daních z příjmů, případně jiného právního předpisu, pojednávající o příjmech ze závislé činnosti, se vztahují i na příjmy poskytované v souvislosti s výkonem funkce. Funkční požitky tedy již nejsou postaveny na roveň příjmům ze závislé činnosti, nicméně jejich specifikace zůstává i nadále v § 6 odst. 10 ZDP. Tato změna se tak de facto promítá do celého právního řádu, zdravotní pojištění nevyjímaje.
Plnění oznamovací povinnosti u dohod
Přihlašování a odhlašování zaměstnanců není ve zdravotním pojištění vázáno na (ne)účast zaměstnance na nemocenském pojištění, ale zdravotní pojištění má v této záležitosti svoji specifickou právní úpravu. Od 1. 1. 2008 se postupuje u zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti a od 1. 1. 2012 u zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zaměstnání formou některé z těchto dohod:
-
přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci,
-
odhlašuje zaměstnance dnem skončení zaměstnání, za který se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
V případě trvání některé z těchto dohod a poklesu částky zúčtovaného příjmu pod rozhodnou hranici musí být zaměstnaná osoba na příslušný kalendářní měsíc (případně měsíce) jako zaměstnanec odhlášena.
Řešení pojistného vztahu
Jestliže zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem některou z dohod, kdy výše zúčtovaného příjmu nezakládá účast na zdravotním pojištění, není povinen řešit pojistný vztah tohoto zaměstnance. Pokud takový zaměstnanec:
-
není alespoň po část daného měsíce účasten zdravotního pojištění jako zaměstnanec jiného zaměstnavatele s příjmy ze závislé činnosti podléhajícími povinnosti placení pojistného nebo
-
není v tomto měsíci osobou samostatně výdělečně činnou anebo
-
není u zdravotní pojišťovny veden jako osoba, za kterou platí pojistné stát (např. uchazeč o zaměstnání, poživatel některého z důchodů apod.),
musí se v zákonné osmidenní lhůtě sám zaregistrovat u zdravotní pojišťovny jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platit od ledna 2018 měsíčně pojistné ve výši 1.647 Kč.
Zaměstnavatel takového zaměstnance nepřihlašuje u jeho zdravotní pojišťovny a rovněž není povinen činit žádné další úkony, svůj pojistný vztah si pro daný měsíc /-e musí řešit sám pojištěnec.
Členové statutárního orgánu a souběh zaměstnání podle Nařízení
Situace je složitější tehdy, jedná-li se o posuzování souběžných příjmů ze zaměstnání ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 vůči osobám ze států Evropské unie, z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska. Jestliže má osoba s bydlištěm v některé z těchto zemí (kromě příjmů z titulu členství ve statutárním orgánu u zaměstnavatele se sídlem na území ČR) současně příjmy ze zaměstnání v jiném členském státě EU, případně v Norsku, Lichtenštejnsku, na Islandě nebo ve Švýcarsku, musí českému zaměstnavateli předložit formulář A1, deklarující skutečnost, že zaměstnanec nadále podléhá právním předpisům této země, tedy včetně zdravotního…
