dnes je 29.3.2024

Input:

Náhrady při zahraničních pracovních cestách

3.9.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

8.8 Náhrady při zahraničních pracovních cestách

Ing. Karel Janoušek

Zahraniční pracovní cestou je ve smyslu § 154 ZP cesta konaná mimo území České republiky, samozřejmě cesta za účelem výkonu práce. Tak jako každá jiná pracovní cesta, začíná i zahraniční pracovní cesta v určeném místě nástupu a končí v určeném místě ukončení cesty. Tato místa je zaměstnavatel povinen stanovit nejpozději před nástupem zaměstnance na pracovní cestu. Také zahraniční pracovní cesta zpravidla začíná i končí v příslušném místě v ČR, a má tedy tuzemskou a zahraniční část.

Ve smyslu § 166 odst. 1 ZP  přísluší zaměstnanci, který uskutečnil zahraniční pracovní cestu, náhrada:

  • jízdních výdajů,

  • jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny,

  • výdajů za ubytování,

  • zvýšených stravovacích výdajů (stravné) za tuzemskou část této cesty,

  • stravovacích výdajů v cizí měně (zahraniční stravné),

  • nutných vedlejších výdajů.

Kromě toho zaměstnavatel může (ale nemusí) poskytnout zaměstnanci další náhrady, např.:

  • kapesné,

  • jiné a vyšší náhrady (jen zaměstnancům v podnikatelské sféře).

Podnikatelská sféra

Přestože zaměstnavatel v podnikatelské sféře může poskytnout zaměstnanci i jiné náhrady a náhrady vyšší, než zaměstnanci ze zákona přísluší a než může zaměstnanci poskytnout zaměstnavatel ve státní a příspěvkové sféře, měl by si uvědomovat, že podle ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) ZDP jde při jejich poskytnutí u zaměstnance o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a o součást vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění a vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Při poskytování cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě se postupuje podle obdobných zásad jako v případě tuzemských pracovních cest. I při zahraniční pracovní cestě se zjišťuje výše cestovních náhrad v zásadě za každou pracovní cestu samostatně. Výjimkou je zahraniční stravné u cest uskutečněných v jednom dni. U každé zahraniční cesty, nejde-li o cesty uskutečněné v jednom dni, se také pro přepočet výše náhrad z jedné měny na měnu jinou použije při zjišťování výše nároku zaměstnance na cestovní náhrady, výše přeplatku či doplatku, jiný kurz (viz Zjištění výše přeplatku či doplatku na zálohách na cestovní náhrady).

Protože zpravidla každá zahraniční pracovní cesta má tuzemskou i zahraniční část, má zejména pro účely stanovení výše stravného zásadní význam to, že tuzemské stravné a zahraniční stravné se stanoví vždy samostatně, a to podle pravidel platných pro příslušnou část cesty.

Vznik nároku na náhrady

Pro vznik nároku na náhrady vypočítávané v cizí měně je rozhodující doba přechodu státní hranice ČR a při letecké přepravě doba odletu z České republiky a

Nahrávám...
Nahrávám...