dnes je 29.3.2024

Input:

Dohody a zdravotní pojištění v kontextu změn od 1. 1. 2015

25.2.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2015.05.06.1
Dohody a zdravotní pojištění v kontextu změn od 1. 1. 2015

Ing. Antonín Daněk

Jednou z významných změn ve zdravotním pojištění k datu 1. ledna 2015 je skutečnost, že pro účel posouzení vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se již sčítají příjmy z více dohod o provedení práce (dále také "DPP") nebo dohod o pracovní činnosti (dále také "DPČ") u jednoho zaměstnavatele. Do konce roku 2014 neexistovala pro tento postup zákonná opora. Ve srovnání s rokem 2014 se k datu 1. 1. 2015 nemění výše rozhodných částek 10 000 Kč, resp. 2 500 Kč. To znamená, že po 1. 1. 2015 se zaměstnavatel ve zdravotním pojištění nezabývá v příslušném kalendářním měsíci situací, kdy:

  • u DPP (jedné či více) příjem nepřevyšuje 10 000 Kč,

  • u DPČ (jedné či více) příjem nečiní alespoň 2 500 Kč.

V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při placení pojistného na zdravotní pojištění včetně plnění oznamovací povinnosti na přelomu let 2014/2015, tedy jak v právních podmínkách platných do 31. 12. 2014, tak nově účinných od 1. 1. 2015.

Příklad č. 1

Příklad
Osoba je v měsících prosinci a lednu zaměstnána u dvou zaměstnavatelů, u každého na DPČ s příjmem nižším než 2 500 Kč.

Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo příjmu zakládajícího účast na nemocenském (a návazně i na zdravotním) pojištění, nevzniká zaměstnavatelům povinnost platit pojistné. Zároveň však taková osoba nemá řešen ve zdravotním pojištění pojistný vztah, což znamená, že musí využít některou z možností uvedených v příkladu č. 9.

Příklad č. 2

Příklad
Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na dvě DPČ (takzvaně za sebou), každá v trvání deseti kalendářních dnů s příjmy 2 000 Kč a 2 400 Kč.

V prosinci se příjmy na základě více DPČ nesčítají, zaměstnavatel pojistné neodvádí, pojištěnec si v prosinci řeší pojistný vztah podle příkladu č. 9.

V lednu se příjmy sčítají a pro zdravotní pojištění činí 4 400 Kč.

Zaměstnavatel dvakrát přihlásí a odhlásí zaměstnance. Při plnění oznamovací povinnosti se u dohod postupuje dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"), kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Poměrná část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu činí 5 935,48 Kč [(20:31) x 9 200]. Zaměstnavatel musí provést dopočet do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu následujícím způsobem. Při sazbě 13,5 % z částky 5 935,48 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 802 Kč (5 935,48 x 0,135). S ohledem na příjem 4 400 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 594 Kč. Jedna třetina (198 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (396 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 535,48 Kč, tj. 208 Kč. Doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku pouze v situacích vyjmenovaných v § 207 až 209 ZP.

Z celkové částky pojistného 802 Kč zaplatí zaměstnanec standardně 406 Kč (198 + 208) a zaměstnavatel 396 Kč.

Tento dopočet by se neprovedl u osoby, vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"). V takovém případě by vyměřovací základ činil 4 400 Kč.

Poznámka: Pokud by došlo k situaci, že by se v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele uzavřené dohody " částečně překrývaly" (například první dohoda by byla uzavřena od 9. 3. do 20. 3. s příjmem 14 000 Kč a další pak od 13. 3. do 30. 3. s příjmem 6 000 Kč), použil by zaměstnavatel kód "P" k datu 9. 3. a kód "O" k datu 30. 3. Na formuláři Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za měsíc březen se započte do úhrnu vyměřovacích základů částka 20 000 Kč, pojistné 2 700 Kč a osoba jako zaměstnanec (vždy) jedenkrát.

Příklad č. 3

Příklad
Osoba je zaměstnána u jednoho zaměstnavatele na dvě DPP v trvání šesti a deseti kalendářních dnů s příjmy 5 000 Kč a 8 200 Kč.

V měsících prosinci a lednu postupuje zaměstnavatel obdobně jako v předcházejícím příkladě, a to včetně přihlašování a odhlašování zaměstnance. Nezabývá se však problematikou minimálního vyměřovacího základu, neboť pokud při zaměstnání na DPP vznikne z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání (v lednu), je automaticky dodržen i minimální vyměřovací základ.

Pokud příjem (úhrn příjmů) nepřesáhne 10 000 Kč, třebaže převýší úroveň minimální mzdy, nevznikají pro zaměstnavatele žádné povinnosti. Zaměstnavatel může zaměstnance nanejvýš upozornit, že nemá tímto zaměstnáním řešeno zdravotní pojištění.

Příklad č. 4

Příklad
Se zaměstnancem je uzavřena DPČ od 1. 12. do 15. 1. s příjmy 8 200 Kč za prosinec a 5 960 Kč za leden. U zaměstnance musí být dodrženo zákonné minimum.

V prosinci musí zaměstnavatel provést dopočet do minimálního vyměřovacího základu následujícím způsobem. Ve vazbě na výši minimální mzdy 8 500 Kč odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (8 500 – 8 200) x 0,135 = 41 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 8 500 = 1 148 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (8 200 x 0,135) : 3 = 369 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 369 + 41 = 410 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 148 – 410 = 738 Kč.

V lednu s ohledem na délku trvání zaměstnání je výší příjmu 5 960 Kč překročena poměrná část minima 4 451,61 Kč [(15:31) x 9 200], takže zaměstnavatel žádný dopočet neprovádí, i když příjem nedosahuje minimální mzdy 9 200 Kč. Zaměstnáním v trvání 15 kalendářních dnů má zaměstnanec vyřešen ve zdravotním pojištění celý měsíc leden.

Příklad č. 5

Příklad
Zaměstnanec pracuje na DPČ s příjmem 9 000 Kč. Větší část měsíce ledna je však nemocný, takže příjem za tento měsíc činí pouze 1 880 Kč.

V měsíci prosinci je odvodem pojistného z vyměřovacího základu 9 000 Kč zajištěn postup podle zákona.

Protože příjem v měsíci lednu nečiní alespoň 2 500 Kč, platí následující:

  • zaměstnavatel odhlásí zaměstnance k datu 31. 12. 2014,

  • příjem 1 880 Kč nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění,

  • zaměstnavatel může upozornit zaměstnance, že v měsíci lednu nemá kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním,

  • osoba může svůj pojistný vztah vyřešit předložením dokladu o čerpání nemocenských dávek v měsíci lednu (od 15. kalendářního dne nemoci), což je "státní kategorie", řešící pojistný vztah,

  • zaměstnavatel znovu přihlásí osobu jako zaměstnance k 1. dni kalendářního měsíce, ve kterém bude příjem činit alespoň 2 500 Kč,

jelikož výše příjmu nedosahuje 9 200 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet do této částky zákonného minima.

Příklad č. 6

Příklad
DPČ byla uzavřena od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014. Nová DPČ je uzavřena od 1. 1. 2015, nicméně

Nahrávám...
Nahrávám...