dnes je 28.3.2024

Input:

DOHODY A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ NA PŘELOMU LET 2012/2013

10.2.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

     Osoby pracující na základě pracovněprávních vztahů jdoucích mimo pracovní poměr, tedy podle dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce, představují ve zdravotním pojištění značně specifickou skupinu zaměstnanců. Při zaměstnávání těchto osob hraje roli výše zúčtovaného hrubého příjmu, která buď zakládá, nebo nezakládá účast na zdravotním pojištění. Z pohledu zdravotního pojištění vznikne zaměstnání tehdy, je-li na dohodu o pracovní činnosti zúčtován příjem alespoň ve výši 2 500 Kč (případně i s dopočtem do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč) nebo na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč. Na následujících příkladech si předvedeme postup zaměstnavatele při řešení těchto dohod na přelomu let 2012/2013.

Příklad č. 1

Žena ukončila pobírání rodičovského příspěvku a nadále je na rodičovské dovolené. Od října 2012 pracuje na zkrácený pracovní úvazek na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 6 000 Kč. Tato dohoda pokračuje i v roce 2013 s tím, že rodičovská dovolená je ukončena dnem 5. 2. 2013.

Do data 5. 2. 2013 je tato zaměstnankyně evidována u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát. V souvislosti s ukončením rodičovské dovolené oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně za použití kódu „U“ k datu 5. 2. 2013.

Z hlediska placení pojistného neplatil pro tuto osobu v měsících říjnu 2012 až lednu 2013 minimální vyměřovací základ a zaměstnavatel odváděl pojistné ze skutečné výše přijmu 6 000 Kč, k dopočtu do minima 8 000 Kč nebyl v tomto případě důvod. Tato situace se změnila ukončením rodičovské dovolené v měsíci únoru. V souladu s ustanovením § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPZP“) musí být v měsíci únoru zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 23 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnankyně již nebyla regisrována ve „státní“ kategorii. Tato poměrná část minima činí 6 571,42 Kč [(23 : 28) × 8 000] a při výpočtu částky pojistného postupuje zaměstnavatel následovně:

Pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 6 000 Kč činí při sazbě 13,5 % úhrnem 810 Kč. Jednu třetinu (270 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnankyni, dvě třetiny (540 Kč) zaplatí ze svých zdrojů. Aby bylo odvedeno pojistné v souladu se zákonem, strhne ještě zaměstnavatel zaměstnankyni 13,5 % z rozdílové částky 571,42 Kč, tj. 78 Kč. Z celkové částky pojistného 888 Kč, odvedené zaměstnavatelem, bude činit platba zaměstnankyně 348 Kč (270 + 78) a zaměstnavatele 540 Kč. Tímto postupem je ve věci odvodu pojistného na zdravotní pojištění zajištěn postup podle zákona.

Poznámka: Za osobu na rodičovské dovolené (tedy případně i za muže) je stát plátcem pojistného až do skončení rodičovské dovolené i tehdy, navazuje-li tato rodičovská dovolená (nejdéle do tří let věku dítěte) na již ukončené období pobírání rodičovského příspěvku.
Příklad č. 2

S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 10. 2012-31. 12. 2012 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 2 300 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 1. 2013 s příjmem 2 600 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 2. 1. 2013.

Výší příjmu v roce 2012 nezaložila tato dohoda účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 2 600 Kč, dohodnutá po 1. 1. 2013, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:

  • v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 2. 1. 2013,

  • odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.

Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 2 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 2. 1. 2013 a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 2 500 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2013 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou“ částku 2 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.

Příklad č. 3

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele od května 2012 na základě dohody o pracovní činnosti s příjmem 7 800 Kč, zaměstnavatel provádí dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Dne 10. 1. 2013 byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.

Z textu příkladu vyplývá, že zaměstnavatel i zaměstnanec splňují již v lednu podmínky pro uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu podle § 3 odst. 7 ZoPZP. Vzhledem k tomu, že v měsíci lednu není zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, po celý kalendářní měsíc, musí být v tomto případě - se zohledněním odpočtu - zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu tímto postupem:

  • při použití odpočtu od dosaženého příjmu ve výši 5 355 Kč činí rozdílová částka vyměřovacího základu 2 445 Kč (7 800 - 5 355),

  • aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet, musí být tato částka (tedy 2 445 Kč) vyšší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu s ohledem na 9 kalendářních dnů, kdy zaměstnanec nebyl ve „státní“ kategorii: [(9 : 31) × 8 000] = 2 322,58 Kč, což je splněno, tímto postupem je dodrženo ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) ZoPZP.

  • z částky 2 445 Kč bude odvedeno pojistné v úhrnné výši 13,5 %, tj. 331 Kč.

Pokud by rozdílová částka činila méně než 2 322,58 Kč, musel by zaměstnavatel provést příslušný dopočet.

Příklad č. 4

Dohoda o

Nahrávám...
Nahrávám...