Benefity, o kterých se příliš nemluví, z pohledu daňového

PŘÍSPĚVKY NA DOPRAVU DO ZAMĚSTNÁNÍ A ZE ZAMĚSTNÁNÍ

Jedná se o případy, kdy zaměstnavatelé zajišťují formou nepeněžního plnění bezplatně svým zaměstnancům dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání, popřípadě hradí zaměstnancům dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání veřejnými dopravními prostředky nebo vlastním osobním automobilem zaměstnance formou peněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem.

Daňové řešení u zaměstnance

V § 6 odst. 9 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů, v platném znění (dále jen "ZDP") se uvádí, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozeno zvýhodnění poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek. Pro ostatní skupiny zaměstnanců nenalezneme v ZDP ustanovení o možném osvobození poskytnutého plnění zaměstnavatelem formou zajištění dopravy do zaměstnání a zpět nebo úhrady této dopravy od daně z příjmů ze závislé činnosti. Proto se bude na tyto zaměstnanecké výhody u zaměstnance plně vztahovat jednak § 3 odst. 2 a odst. 3 písm. a) ZDP, kde se uvádí, že příjmem fyzické osoby se rozumí příjem peněžní i nepeněžní, přičemž nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje podle zákona o oceňování majetku, a dále § 6 odst. 3 ZDP.

Pokud zaměstnavatel poskytuje dopravu zaměstnanci do zaměstnání a ze zaměstnání bezplatně, a tudíž nepožaduje úhradu za poskytnutou službu, jedná se na straně zaměstnance o nepeněžní příjem ve výši ceny obvyklé, kterou by zaplatil při použití veřejné dopravy. Tento nepeněžní příjem zaměstnance podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti. V měsíci, kdy byla zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnuta bezplatně doprava do zaměstnání a zpět, bude cena obvyklá za dopravu připočtena v rámci stanovení zálohy na daň ke zdanitelné mzdě a současně tento nepeněžní příjem bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pokud zaměstnavatel požaduje částečnou úhradu od zaměstnance, bude výše zdanitelného příjmu u zaměstnance rovna ceně obvyklé snížené o úhradu zaměstnance.

V případě, že zaměstnavatel hradí zaměstnanci výdaje za spotřebované pohonné hmoty v souvislosti s cestou do a ze zaměstnání soukromým motorovým vozidlem zaměstnance na základě předložených paragonů o nákupu PHM, bude tento peněžní příjem zaměstnance předmětem zdanění a proplacená částka bude připočtena u zaměstnance k jeho zdanitelné mzdě a bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení u zaměstnavatele

Zaměstnavatel může u tohoto zaměstnaneckého benefitu plně využít bod 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP a veškeré výdaje na poskytovanou nebo hrazenou dopravu zaměstnancům do zaměstnání a zpět uplatnit jako daňově uznatelné výdaje (náklady). Podmínkou daňové uznatelnosti těchto výdajů (nákladů) však je, že toto nepeněžní nebo peněžní plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě, nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.

Zaměstnavatel tak může při splnění výše uvedených podmínek dle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP uplatnit jako daňový výdaj (náklad) jak úhradu dopravy zaměstnance do zaměstnání a zpět osobním automobilem (soukromým, resp. služebním, motorovým vozidlem, které je bezplatně poskytnuto zaměstnanci k použití pro služební a soukromé účely), tak proplácené jízdné zaměstnancům veřejným hromadným dopravním prostředkem za cesty do zaměstnání a zpět (autobusové a vlakové jízdenky). Daňovým výdajem (nákladem) jsou rovněž výdaje spojené se zajištěním dopravy zaměstnanců do zaměstnání a zpět zaměstnavatelem při splnění podmínek uvedených v bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

Příklad č. 1

Ve vnitřním předpisu má zaměstnavatel stanoveno, že bude zajišťovat bezplatně dopravu zaměstnanců z okolních obcí do sídla firmy a následně zpět do místa bydliště zaměstnanců. Doprava je zajištěna smlouvou uzavřenou s provozovatelem autodopravy.

U zaměstnance je nutno zvýšit základ daně pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů o bezplatně poskytnutou dopravu do zaměstnání a zpět, a to v ceně obvyklé (ve výši ceny jízdenky za použití veřejné dopravy). Tento nepeněžní příjem vstupuje rovněž do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnavatel postupuje podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP a náklady vynaložené na dopravu zaměstnanců jsou u něho daňově uznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance.

Příklad č. 2

Obsahem pracovní smlouvy uzavřené s novým zaměstnancem při nástupu do zaměstnání je i závazek zaměstnavatele, že mu bude do doby, než si zajistí byt v sídle firmy, hradit výdaje za spotřebu PHM související s dopravou jeho soukromým motorovým vozidlem z místa bydliště do zaměstnání a zpět. Za listopad 2021 předloží zaměstnanec zaměstnavateli doklady o nákupu PHM na částku 2 900 Kč, kterou zaměstnavatel uhradí.

U zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti, který vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Při stanovení zálohy na daň za měsíc listopad 2021 bude připočten příjem 2 900 Kč k hrubé mzdě zaměstnance.

Vzhledem k tomu, že se zaměstnavatel zavázal v pracovní smlouvě k zajištění tohoto benefitu pro zaměstnance, budou podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP náklady vynaložené na dopravu zaměstnance daňově uznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (za měsíc listopad částka 2 900 Kč x 0,338 = 980 Kč).

Příklad č. 3

Zaměstnavatel proplácí svým zaměstnancům dopravu do zaměstnání a zpět na základě předložených jízdenek autobusových a vlakových spojů. Tato skutečnost však není podchycena v žádné smlouvě se zaměstnanci ani v interním předpisu zaměstnavatele.

U zaměstnance je nutno o proplacené jízdenky zvýšit zdanitelnou mzdu při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Výše zdanitelného příjmu vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Vzhledem k tomu, že poskytování tohoto benefitu zaměstnancům nevychází z kolektivní smlouvy nebo z vnitropodnikového předpisu, ani není součástí pracovní smlouvy, zaměstnavatel nemůže postupovat podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. Proplácené jízdenky zaměstnancům za cestu do zaměstnání a zpět jsou u zaměstnavatele daňově neuznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele však bude podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem ze zdanitelného peněžního příjmu zaměstnance.

POSKYTNUTÍ PŘECHODNÉHO UBYTOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮM

Za účelem získání kvalifikovaných zaměstnanců poskytují někteří zaměstnavatelé zaměstnancům, kteří pocházejí ze vzdálenějších lokalit jejich trvalého bydliště, přechodné ubytování v místě firmy. Toto přechodné ubytování formou nepeněžního nebo peněžního plnění může být poskytnuto zaměstnanci i bezplatně.

Daňové řešení u zaměstnance

Podle §6 odst. 9 písm. i) ZDP je hodnota přechodného ubytování poskytnutého zaměstnavatelem u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti pouze tehdy, pokud:

Toto osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti do limitní výše 3 500 Kč měsíčně platí bez ohledu na skutečnost, zda je zaměstnanec přechodně ubytován v ubytovně, v hotelu či v pronajatém rodinném domku nebo v pronajatém bytu. Hodnota poskytnutého přechodného ubytování nad tento limit bude zahrnuta do základu daně pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti jako nepeněžní příjem a současně je zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud však zaměstnavatel poskytne zaměstnanci peněžní příspěvek na přechodné ubytování zaměstnance, bude plná výše příspěvku podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů a rovněž bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud by však šlo o peněžní příspěvky zaměstnavatele na bydlení zaměstnance v místě jeho bydliště v bytové jednotce nebo v rodinném domku, ustanovení § 6 odst. 9 písm. i) ZDP se na tyto případy nevztahuje a plná výše peněžního příspěvku zaměstnavatele na bydlení zaměstnance v místě jeho bydliště bude podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti a rovněž bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení u zaměstnavatele

Zaměstnavatel může plně využít bod 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP a veškeré výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnanců mohou být na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem). Podmínkou však je, že toto plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem (např. v manažerské smlouvě nebo ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené dle § 59 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech, dále jen "ZOK").

V případě, že nejde o přechodné ubytování zaměstnance, ale zaměstnavatel poskytuje peněžní příspěvky zaměstnanci na trvalé bydlení v jeho vlastní nebo pronajaté bytové jednotce nebo v rodinném domku v místě bydliště zaměstnance, mohou být tyto peněžní příspěvky zaměstnavatele na bydlení zaměstnance u zaměstnavatele rovněž daňově uznatelným výdajem (nákladem), pokud však zaměstnavatel splní podmínky uvedené v bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

Příklad č. 4

Podnikatel zajistil pro rozšíření své firmy zaměstnance z různých míst ČR a poskytne jim bezplatné přechodné ubytování v ubytovně v souladu se zněním vnitřního předpisu. Platba za jednoho zaměstnance činí 4 900 Kč měsíčně.

Poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele v částce 3 500 Kč měsíčně je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Částka 1 400 Kč bude jako nepeněžní příjem podléhat zdanění a rovněž bude tato částka připočtena k vyměřovacímu základu pro stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 4 900 Kč za jednoho zaměstnance měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 1 400 Kč x 0,338 = 473 Kč).

Příklad č. 5

Zaměstnavatel se sídlem firmy v Olomouci zajistí vysoce kvalifikovaného zaměstnance s trvalým bydlištěm v Uherském Brodě a do doby zakoupení vlastního bytu a přestěhování se zaměstnance s rodinou do Olomouce hradí zaměstnavatel novému zaměstnanci ubytování v hotelu, za které zaplatí zaměstnavatel částku 16 000 Kč za měsíc. Toto přechodné ubytování poskytuje zaměstnanci bezplatně v souladu se zněním pracovní smlouvy.

U zaměstnance je částka nepeněžního příjmu ve výši 3 500 Kč měsíčně osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Nadlimitní částka ve výši 12 500 Kč měsíčně bude jako nepeněžní příjem podléhat zdanění současně s vyplacenou mzdou a bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poskytnutí bezplatného přechodného ubytování tak přijde zaměstnance na dani z příjmů na 12 500 Kč x 0,15 = 1 875 Kč měsíčně a na pojistném na 12 500 Kč x 0,11 = 1 375 Kč.

Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 16 000 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 12 500 Kč x 0,338 = 4 225 Kč).

Příklad č. 6

Zaměstnavatel sjednal s novým zaměstnancem přechodné ubytování v hotelu. Zaměstnanec hradí za ubytování částku 23 000 Kč měsíčně, přičemž tuto částku…